Zamyslenie - Blog-články anjelskej pomoci - Anjelská pomoc

Někdy to v životě padá nepřetržitě jako sníh a člověk, aby měl pořád lopatu v ruce a kopal si tunýlek, aby se z toho dostal nějak ven. Aby tu cestu neztratil, neměl čas moc myslet, a přemýšlením o tom, jestli má vzít lopatu do ruky, nezůstal zavřený v domě, kde je sice jistota, že se ho ten sníh nedotkne, ale zase tam není čerstvý vzduch a možnost si tu svou cestičku prorazit sám a spolehnout se, že bude vědět jak a kam, jen to musí zkusit.

Moc myslíme a všechno chceme vyřešit hlavou, ale když tomu chybí prožitek a vede nás jen strach nevystrčit nos ze dveří a nezkoušet to každý den nově, pak to holt musí z nebe padat tak intenzivně a nepřetržitě, až nezbyde, než zahodit přemýšlení a vzít tu lopatu konečně do ruky a konat - blbě, dobře, jakkoli, ale s vědomím, že už to není možné vymyslet líp, než jak to je právě teď.

Všechno bychom chtěli vědet, ale někdy je v tom, že nevíme, ta největší síla a zkušenost.

Miluju život na horách, člověk v sepjetí s přírodou mnohdy neřeší víc než jen to, kde si vykopat cestičku a jak přežít (jak vyhrabat dům a auto), protože zkrátka nemá čas přemýšlet o lopatě, ale musí ji do ruky proste vzít. A večer je tak fyzicky unavený, že je rád za to, jak to zase všechno zvládnul, jaký potenciál v něm je, když se pro něco rozhodne a miluje to. Každý den.

Naučila jsem se v poslední době hodně o sobě, ale i o tom, že pro mě nejsou žádné limity určující, ani strach, pozoruju ho, ale jdu i tak dál a přes něj každý den. Dovoluju si všechno procítit a prožít. Neanalyzuju co to je a odkud se to bere. A něco se změnilo i ve způsobu přemýšlení. Dřív jsem se zabývala výsledky a cenila si jich, teď si cením spíše výdrže a trpělivosti - toho, že se nevzdávám i když to vypadá všelijak nesnadně a jako neprůchozí.

Za to patří vesmíru velký dík i když mi to pořád solí, jako ten padající sníh. Tolik změn prožívám každý měsíc a všechno stabilní se bortí, aby už nic nebylo jisté. Zvláštní období proměn. Někdy smutek ze ztrát a současně svoboda. Spoléhání jen na sebe. Jde to ruku v ruce. Pokud to máte podobně, tak vám v tom procesu držím palce, moc o tom nebádejte a pěkně jen lopatu do ruky a odhazovat, až se cestička zase objeví.

S láskou.

FB-

Shumavan