Jak se naučit vesele žít - Blog-články anjelskej pomoci - Anjelská pomoc

Každý by rád věděl, jak se naučit žít vesele a šťastně, ale co pro to udělat ani zdaleka každý neví. Člověk sám vytváří svůj život, učí se žít správně, vesele a radostně, využívá přitom dosavadních zkušeností a získává zkušenosti a znalosti nové. Aby však mohl naplno žít v harmonii štěstí a radosti, potřebuje vědět, jak se to naučit. Jak se naučit žít vesele, jak se naučit žít tak, aby jeho život byl naplněn novými barvami a emocemi.

Jak se naučit žít?

Nejde jenom o to, jak žít. Důležité je především proč žít. Můžeme například žít jen pro příjemné zážitky. Mít hodně peněz, reprezentovat svou osobu drahými vozidly a luxusním oblečením, dobře jíst a dobře pít, jít ze zábavy do zábavy, užívat si tance, hudby i sexuálních radovánek, zkrátka neodepřít si žádné potěšení. Dělat to, co nás blaží a je nám příjemné. Stačí to k naplnění života? Budeme se cítit šťastní? Každý nejspíš ne, ale mnoho lidí by to jistě uspokojilo a pokud tím nikomu neubližují, není důvod, aby takový život nevedli.

Řada lidí by však když ne hned, tedy po čase zatoužila po aktivnějším životě. Neuspokojovalo by je pasivní přijímání něčeho, jakkoli by to něco bylo zdrojem radosti a příjemných zážitků. Chtěli by sami něco vytvářet, o něco usilovat, snažit se, někam směřovat. Zkrátka chtěli by mít v životě nějaký cíl, kterého by museli dobývat. Chtěli by jednat. Mnoho lidí se ptá, jak se naučit skutečně žít. Možná právě umění najít si cíl a usilovat o něj znamená skutečně žít.

Poznamenejme, že nejen pro toho, kdo se nechce jen „dobře mít“, pohybovat se jen v omezeném okruhu dobře známého prostředí a být především konzumentem všemožných požitků a příjemností, může být výborným doplňkem nebo i hlavní náplní života cestování. Nemyslíme tím ovšem devítidenní povalování někde na rozpálené pláži, přerušované smočením v mořské vodě, ať už se tam dopravíme letecky nebo po vlastní ose. Máme na mysli objevování jiných zemí, poznávání života lidí, kteří v nich žijí, vzrušení, napětí i možná rizika s cestováním spojená. Cestování neotevírá nové obzory pouze před člověkem, ale i v jeho nitru. Neukáže nám jenom nový svět tam někde za horami. Odhalí ho i v nás samotných.

Ti, kdo chtějí sami doslova utvářet svůj život, kdo si vytýčí cíl a jdou za ním, mají zdroj štěstí už v tom, že za ním kráčí. Častokrát už jsme mohli číst moudrou větu, že štěstím není cíl, je jím cesta. Mnohokrát cesta klopotná a plná trápení, nebezpečí, a překážek. Člověk se však musí naučit nebát se rizika, nebát se pádů, chyb, nezdarů a kritiky. To všechno patří k cestě. To všechno patří k životu. Bez chyb, omylů a pádů by se člověk nenaučil ani chodit.

Abychom se naučili žít radostně a vesele, musíme dělat to, k čemu nás táhne srdce a po čem touží naše duše. Přeje-li si ego nové auto, zatímco duše dychtí poznávat svět, lidi a přírodu, pak pořízení auta nám štěstí nepřinese. Budeme se cítit nešťastní a naše neštěstí bude plodit nová egoistická přání. Mnozí lidé tak spadnou do pasti nesprávných přání a utrácejí život na pořizování něčeho, co jim má přinést štěstí. Výsledek bývá smutný, protože štěstí se nedostaví. Štěstí se skrývá v lidském nitru, mimo sebe ho najít nemůžeme.

Důležité je pochopit, co nás v životě přitahuje, co si přejeme skutečně my sami. Spousta lidí podléhá tendenci napodobovat někoho jiného, dělat to, co dělají ti kolem nebo splnit něčí přání a věnovat se tak v životě něčemu, co si přál někdo jiný. Je dosti zřejmé, že takový život nikomu nic užitečného nepřinese, nemůže přinést ani štěstí ani radost, ani úspěch. Zamyslete se dobře nad tím, co je skutečně vaším přáním, vaším cílem. Jestliže dokážete najít sami sebe a svoje skutečné životní předurčení, začnete žít s vědomím svého vlastního života a bude to život radostný.

Ovládejte své myšlení i svoje emoce

Kdo si svůj vlastní život neuvědomuje, stává se otrokem svých myšlenek a emocí. Buďte tím, kdo řídí své myšlení a emoce, kdo ovládá, mění a řídí svůj život, například i proto, abyste vedli život veselý a šťastný.

Velmi často se setkáváme s motivačními články a knihami, které nás vybízejí k autosugesci pozitivní skutečnosti. Cestou opakování kladných tvrzení, tak zvaných afirmací, máme měnit skutečnost kolem sebe směrem k pozitivitě. To znamená, že budeme-li si například vytrvale opakovat, že se máme stále lépe, skutečně se po čase budeme mít lépe. Dá se tak skutečně život ovlivnit nebo dokonce změnit?

Ve skutečnosti nejde o nic jiného, nežli praktické použití jevu, který popsal už v roce 1928 americký sociolog W.I. Thomas a dnes je známý jako „Thomasův teorém: „Jestliže je určitá situace lidmi definována jako reálná, stává se reálnou ve svých důsledcích.“ Jestliže například někdo pojme nějakou situaci jako závažnou, bude se jeho jednání v situaci odvíjet od tohoto jeho postoje, a to bez ohledu na to, zda situace objektivně byla nebo nebyla závažná. A důsledky jeho jednání budou odpovídat jeho postoji k situaci. Jestliže se student děsí nacházející zkoušky a trpí obavami, které mu ani nedají spát, bude výsledek odpovídat jeho děsuplnému postoji, nikoli objektivní náročnosti zkoušky. Protože většinu času na přípravu ho rozptylovaly obavy, je vskutku dost pravděpodobné, že zkoušku neudělá – přesně „jak očekával“. A jestliže někdo sám sebe vidí jako životního smolaře a neschopného člověka, má skutečně dobrou vyhlídku, že tyto své obavy naplní.

Afirmace pracují s těmito skutečnostmi tak říkajíc „naruby“. Většina lidí myslí totiž především na to, co si nepřejí, co nechtějí, aby se v jejich životě vyskytlo, tedy na to, čeho se obávají. Větší část jejich smýšlení o životě tak probíhá v negativním módu. Afirmace jsou pravý opak. Jejich jazykem je pozitivita. Sugerujte si úspěch a váš mozek, vaše myšlení a v důsledku i chování a jednání vás povedou k úspěchu. Opakujte si, že obchodní jednání dopadne dobře a ono tak dopadne. Lidský mozek má sklon potvrzovat si už jednou prožitou emoci, to bylo dokázáno vědecky. Opakování afirmací v něm tu emoci vyvolává. Tvrďte si opakovaně, že zítra svého obchodního partnera hravě přehrajete a dodáte si sebejistotu a klid. Což jsou ty nejlepší předpoklady k tomu, aby se vám to povedlo. Budete-li si tedy představovat svůj radostný a veselý život jako už existující a dokážete svou představu tohoto života zformulovat do stručného kladného tvrzení, získáte nástroj k „naprogramování“ vlastního života. Musíte pouze vyčkat, až se myšlenka zhmotní a udržovat její sílu každý den opakováním stejné věty, vyvoláváním stejného obrazu, respektive stejné emoce.

Život mezi lidmi

Člověk je stvoření vztahové. Potřebuje jiné lidi, potřebuje sociální vazby, zájem jiných, jejich porozumění a respekt. Na jednu stranu tak je nesmírně důležité, nakolik máme rádi sebe, jak láskyplně a úplně se přijímáme, jak si věříme a nepochybujeme o tom, že jsme hodni lásky a zasloužíme si v životě úspěch, na druhou stranu však nám lidská přirozenost vnucuje potřebu poměřovat se chováním a postoji jiných lidí k nám.

Otevřít se jinému člověku dokořán není nikdy snadné. Vždycky se můžeme zklamat, vždycky můžeme utrpět bolestivé zranění srdce. Ale i přes toto nebezpečí lidé vždycky znovu hledají blízkost, důvěru a lásku. A to i lidé se zdravým sebevědomím a dostatkem sebelásky. Člověk nemusí žít ve vztahu, který se podobá nějaké vysněné pohádce. Potřebuje však, aby láska byla vzájemná. Aby o ni stáli oba partneři, aby ji pěstovali a udržovali jako vzácnou květinu. Nade vším vítězí láska, říkali už klasikové. Po takové lásce touží podvědomě každý.

Jak si tedy užívat života?

Aby se člověk naučil žít vesele a radostně, měl by začít poznáním sebe sama. Zkuste si napsat na list papíru, co podle vás dělá váš život radostným a veselým, co mu dodává úsměv a dobrou náladu. Může to být práce, která vás baví a máte ji rádi, nějaká záliba, styk s lidmi, s přáteli, s rodinou, sport nebo hudba a mnoho jiného. Hlavní je, aby šlo o věc, která vám zajišťuje příliv kladných emocí a je ve vaší mysli pevně zakotvená. Je známo, že pozitivní myšlenky prodlužují lidský život, umožňují pracovat a učit se lépe a zachovat si veselou a optimisticky naladěnou mysl po celý život.

Žijte tady a teď. Tohle už jste nejspíš četli nebo slyšeli víckrát. Přesto není od věci znovu si zopakovat, že bychom si měli užívat života v přítomném okamžiku. Soustředit se na něj. Vychutnat si ho. Nezanášet se myšlenkami na něco, co už nezměníme, protože už se stalo. A netrápit se obavami z toho, co nás možná čeká nebo nečeká v budoucnu. Použijme obyčejný selský rozum. Napovídá nám už lidová moudrost, která doporučovala neplakat nad rozlitým mlékem a neradovat se z těšínských jablíček. Žijte dneškem, touhle chvílí, kdy svítí slunce nebo krásně fouká, vzduch je čerstvý a voní podzimem

Dokážete-li zklidnit své myšlení, půjde vám to lépe. Pomoci vám mohou dechová cvičení a meditace. Naučte se správně dýchat do spodní poloviny břicha, soustřeďte se na správný dech a zbavíte se zátěže myšlenek na minulost i na budoucnost. A pokud už se vám nějaká ta myšlenka vloudí, prostě ji přijměte. Konstatujte minulost jako fakt, který se stal a budoucnost jako něco, čím se budete zabývat, až to nastane. Zbude vám mnohem víc prostoru pro to, co je právě teď.

pronaladu.cu