7 důvodů, proč je pro vás těžké najít lásku - Blog-články anjelskej pomoci - Anjelská pomoc

Pokud jsme v dětství utrpěli trauma v nějakém vztahu, může pro nás nyní být těžké najít lásku. Protože se v našem životě neustále opakují vzorce odmítnutí, opuštění a zneužívání, můžeme se cítit opravdu bez naděje. Můžeme uvěřit, že láska není možná. Vzdáváme se. Když si však dovolíme uvědomit si, jak my sami couváme před láskou a jak tím oživujeme své traumatizující vzorce, můžeme to začít měnit. Můžeme začít pomalu zvládat vlny ve svém vztahovém životě. Musíme však být otevřeni tomu, jak my sami přispíváme k těmto vzorcům. A to není lehké. Vyžaduje to od nás, abychom se upřímně podívali na způsoby, jimiž jsme se v dětství naučili přežívat. Tyto taktiky přežití jsou založeny na tom, jak jsme jako děti vnímali realitu. A přestože nám tehdy pomohly přežít některé hrozné zážitky, nyní už nám nepomáhají. Abychom tyto taktiky změnili, musíme se podívat hluboko do své podvědomé mysli, kde existují. Zde jsou některá společná přesvědčení a vzorce, které můžeme objevit:

1. CHCEME KONEČNĚ DOŘEŠIT MINULOST

Pokud vyrůstáme někým zneužívaní, děláme všechno pro to, aby nás dotyčný měl rád. Nedochází nám, že nás prostě milovat nemůže. Neuvědomujeme si, že to v něm je ten problém. Obviňujeme sami sebe a tvrdě pracujeme na tom, abychom v sobě napravili to, co je s námi špatně, v naději, že si konečně zasloužíme lásku. To si ale nikdy neuvědomujeme. Nechápeme, že tento problém nevyřešíme. A když pak vyrosteme v dospělé lidi, náš vnitřní hledač lásky i nadále touží po dořešení; po jakékoli odpovědi na jeho neutěšitelný žal, který cítí. Vyhledává lidi, kteří se chovají stejně jako ti, kdo nás zneužívali, a snaží se tentýž problém znovu řešit. Bohužel však vždy zůstává opět bez odpovědí.

2. NEVĚŘÍME, ŽE SE LÁSKA OBJEVÍ

Přestože my všichni máme jednu svoji část, která lásku neustále vyhledává, naše traumatické zážitky z dětství vytvořily ještě jinou část, která prostě ví, že láska není možná, nebo aspoň ne pro nás. Jsme přesvědčeni, že my lásku za žádných podmínek prostě nedostaneme. Mohlo to vzniknout naším vlastním strádáním nebo obecným nedostatkem lásky ve světě, ale tak či tak, láska pro nás nikdy nebude skutečná. Když se pak tedy objeví nějaký náznak lásky, tato naše část ho odmítne. Usoudí, že se jedná o lež. Pro nás láska není možná, což znamená, že tato osoba nás obelhává. A my ji odmítáme.

3. NEDÁVÁME LÁSCE PRIORITU

Jsme příliš zaneprázdnění snahou vůbec přežít. Láska nás jen rozptyluje. Láska znamená, že si přestaneme dávat pozor na to, co všechno špatného by se mohlo stát. Mohlo by nám něco uniknout. Často lásku stavíme až úplně na konec, abychom napřed vyřídili všechno ostatní. Musíme zkontrolovat věci na seznamu. Musíme se připravit na možné zlé události. Musíme udržovat pořádek. A láska nám v ničem z toho nepomáhá. Jen nás zdržuje od našeho hlavního cíle: přežití. A přežití je přece mnohem důležitější než kontakt s jinými lidmi.

4. NENÁVIDÍME SE

Traumatické zážitky z dětství mohou mít na svědomí naši celoživotní sebenenávist. Ta může mít dopad na všechno, co v životě děláme. Může setrvávat v našem podvědomí a plnit nás pochybnostmi na každém kroku. Brutálním způsobem nás kritizuje. S takovými přesvědčeními je téměř nemožné vpustit do svého života lásku. Nemůžeme být milovaní, když se nenávidíme. A vnější svět nám zrcadlí náš vnitřní svět. Abychom tedy mohli najít lásku, musíme ji nejprve cítit a vyjadřovat sami sobě a přestat se nenávidět.

5. ŘADÍME DRUHÉ DO STEREOTYPŮ

Ve všem tom zmatku, který jsme v dětství prožívali, jsme si vytvářeli pravidla, abychom přežili. Přestože některá z nich dávají dokonalý smysl, jiná ho nedávají vůbec. Nebo ho dávala tehdy, ale nyní už ne. Některá námi vytvořená pravidla však mohou mít dopad na lásku v našem životě. Bereme druhé lidi jako stereotypy a odmítáme je, aniž bychom jim dali šanci projevit nám svou lásku. Jak taková pravidla vypadají? Zde je pár příkladů: "Každý, kdo zneužívá, vypadá jako můj otec. Všechny ženy se mě snaží ovládat. Všem mužům jde jen o jedno."

6. CHCEME, ABY NÁS NĚKDO ZACHRÁNIL

Jako děti jsme strávili mnoho času snahou najít někoho, kdo by nás ochránil. Nemohli jsme si pomoct sami. Potřebovali jsme někoho dospělého, kdo by nám pomohl. U většiny z nás se ale nikdo neobjevil. Byli jsme ponecháni svému traumatu napospas. A přestože jsme nyní už dospělí, tato touha a potřeba v nás zůstala. Skutečná láska však není o tom, že nás někdo zachrání. Skutečná láska nemůže stát na zoufalé potřebě. Často pak končíme ve vztazích, kde nás někdo ovládá, protože máme pocit, že nás chrání.

7. MÁME STRACH ZE ZÁVAZKŮ

Celý život jsme hledali svobodu. A přestože máme určitou svoji část, která si přeje, aby nás někdo zachránil, máme také část, která dělá vše pro to, aby ji nemohl nikdo ovládat. Zájem druhého člověka o nás můžeme potom vnímat jako nebezpečí - jako známku toho, že se nad námi snaží získat moc a ovládat nás. A čím více od nás vztah vyžaduje, i když se jedná o zdravý vztah, tím spíše budeme toužit po úniku. Odmítáme být znovu polapeni.

Tato podvědomá přesvědčení nám mohou působit velkou frustraci a bolest. Zoufale si přejeme být druhými milováni, ale nedaří se nám toho dosáhnout. Zdá se, jako bychom byli odsouzeni k věčnému odmítání, opuštění a samotě. Ale my více lásky v životě mít můžeme. Máme schopnost změnit ty překážky v našem podvědomí a dostat to, co si přejeme. Vyžaduje to od nás uvědomění a poznání.

- Elisabeth Corey

* * *

zdroj: https://beatingtrauma.com/2018/06/27/7-reasons-the-love-you-want-is-hard-to-find/

překlad: Magda Techetová