Ako komunikovať s podvedomím ? - Blog-články anjelskej pomoci - Anjelská pomoc

rady, odkazy a pomoc aj pre teba
Prejsť na obsah

Ako komunikovať s podvedomím ?

Anjelská pomoc
Publikoval v Rituály-očisty-techniky ·

Teď, když už máte celkovou představu o tom, jak funguje podvědomý rozum, zbývá jen navázat s ním přímý kontakt. Pak bude možno odhalit bezprostřední příčiny vzniku onemocnění nebo osobních problémů a zapojit náš rozum k ozdravující činnosti. Je možné to udělat několika způsoby.

Nejdřív bych však chtěl, abyste popřemýšleli o následujícím. Po dlouhou dobu jste zápasili se svou nemocí. Vnímali jste ji jako něco cizího, co vám překáží.

Teď již víte, že všechny nemoci si vytváříme sami, svými myšlenkami a svým chováním. Proto, dřív než začnete komunikovat se svým podvědomým rozumem, změňte svůj vztah k sobě a ke své nemoci. Vždyť tento neduh je váš, vy jste si jej "vypěstovali".
Lidé jsou zvyklí na takový stereotyp chování, podle kterého je nemoc nepřítelem, s nímž je třeba bojovat, nehledě na následky. Ale válčit s nemocí znamená válčit sám se sebou. Proto ji přijměte a tím pádem se vzdejte boje se sebou.
Ve vesmíru neexistuje taková síla, kterou by nebylo možné využít pozitivně. A vaše nemoc je právě takovou sílou. Využívejte ji jako prostředek pro osobní růst.
Komunikace se svým podvědomím je velká svátost. Je to dotknutí se velkých a nepopsatelných sil vesmíru. Pokud jste připraveni poznat tyto síly, dělejte to jenom s čistými úmysly.
Způsoby komunikace
Pro úspěšnou komunikaci se svým podvědomím je zapotřebí dohodnout s ním určité signály nebo znakovou řeč. Bude lepší, když mu nebudete vnucovat určitý stereotyp komunikace, ale dáte mu možnost, aby se samo rozhodlo, který signál zvolí pro odpověď.
Teď si udělejte pohodlí a připravte se na zadání otázky svému nitru, svému podvědomí. Potom, co položíte otázku, bude vaším úkolem velice pozorně a vnímavě sledovat změny, které se budou odehrávat ve vašem těle. Sledujte pocity v různých částech těla, myšlenkové obrazy a vnitřní zvuky nebo vnitřní hlas. Nepokoušejte se nějak ovlivňovat odpověď. Podvědomí samo zvolí způsob jak odpovědět. Musíte být dosti citliví, abyste odpověď zachytili. ;
Otázka je následující: "Je mé podvědomí připraveno komunikovat se mnou teď na vědomé úrovni?"
Odpověď může být různá, záleží to na vašem podvědomí. Například se za nějakou dobu objeví pocit pálení v oblasti žaludku. Ještě nevíte, co znamená tato odpověď - "ano", nebo "ne". Proto poděkujte svému podvědomí za odpověď a řekněte: "Podvědomí, chtěl bych pochopit tvé znamení. Pokud pocit pálení v žaludku znamená ,Ano, chci s tebou komunikovat', ať se zopakuje nebo se stane silnější a zřetelnější. Pokud tento signál znamená ,Ne, nejsem připraveno s tebou komunikovat', udělej tento pocit velice slabým, až do úplného zmizení."
Pokud se signál zopakoval a stal se silnějším, znamená "ano", tudíž podvědomí vyjadřuje připravenost komunikovat s vámi na vědomé úrovni. Znovu mu poděkujte (mimochodem, nezapomínejte to dělat po každé odpovědi). Teď máte spojení s vaším podvědomím. A můžete mu klást otázky, na které bude odpovídat "ano" nebo "ne".
Pokud jste najednou dostali odpověď "ne", nebuďte zarmoucení. Vždyť odpověď jste přece dostali.
Stává se to v případech, kdy podvědomí z různých příčin není připraveno komunikovat (únava, špatná nálada, nepříznivá vnější situace, hluk). Nebo musíte změnit vztah ke svému podvědomí a chovat se k němu (to jest k sobě) s větší úctou. V tom případě se mu omluvte, požádejte ho o odpuštění za nedůvěru, za boj s nemocí. Obraťte se na něj s úctou, laskavě. Možná, že je jednoduše polekané a je třeba ho uklidnit. Nebo jednoduše nevěříte v možnost takové komunikace. Chvíli počkejte, odstraňte možné překážky a zkuste to znovu.
Kromě pocitů může dát podvědomý rozum odpověď v podobě optického obrazu nebo nějakého myšleného obrázku. Přičemž na odpověď "ano" bude jeden obraz, na odpověď "ne" - jiný. Nebo můžete pro odpověď "ano" udělat obrázek světlejší a pro odpověď "ne" - tmavší. Pokud odpověď přijde v podobě myšleného zvuku, můžeme jej zesílit pro "ano" nebo zeslabit pro odpověď "ne".
Občas se s podvědomím dá komunikovat pomocí "vnitřního hlasu", tudíž dostávat konkrétní odpověď v podobě myšlenek.
Tady je několik příkladů. Jedna žena pro odpověď "ano" používala zrychlení srdečních stahů a pro odpověď "ne" - jejich zpomalení. Jiné mé pacientce se víc líbilo, když se jí jako odpověď zvedaly ruce. U jednoho muže se jako odpověď "ano" objevovalo kručení v žaludku. Jinému se odpovědi objevovaly v podobě neonových nápisů, takže je mohl číst.
V podstatě, kolik lidí, tolik způsobů komunikace. Každý si vybírá to, co mu více vyhovuje. Mně osobně se líbí prstové signály, myšlenková a obrazná komunikace. Umožňuje mi to komunikovat s podvědomím dokonce v dopravě - nikdo si ničeho nevšímá.
A nebojte se, že se zblázníte. Již dávno jsme všichni blázny. Copak je to normální, když si lidé vytvářejí nemoci, způsobují sobě a ostatním bolest a trápení a s tímto žijí jen proto, že nechtějí vzít na sebe zodpovědnost za svůj vlastní život?
Přál bych si, abyste si ujasnili, že neexistuje špatné nebo dobré podvědomí. Vždy je připravené komunikovat s vámi, pokud si to upřímně přejete. Podvědomý rozum o vás vždy pečuje, ale dělá to po svém, opírá se o zkušenosti vašeho osobního příběhu, tudíž tak, jak jste jej sami naučili. Proto se spolehněte na svůj vnitřní rozum a on všechno udělá nejlepším způsobem.
Podvědomí funguje u všech lidí stejně, nezávisle na vzdělání a intelektuální úrovni, ať je to vědec neboj topič.
Dokonce bych řekl, že pro posledně jmenovaného to bilde mnohem jednodušší, jelikož vědecká hodnost často způsobuje růst pocitu vlastní důležitosti, který brání člověku všíma|t si jednoduchých a zázračných věcí.
Ještě jednou bych chtěl připomenout, žeíčlověk je celistvou osobností. A když se obracíte na své podvědomí, jednoduše se snažíte rozluštit nevyzpytatelné tajemství, kterým je samotný člověk!
Prstové signály
Předchozí způsoby se zakládají na tom, že poskytujete svému podvědomí možnost, aby zvolilo způsob komunikace. Ale občas je jednodušší nabídnout podvědomí řeč signálů: třeba pohyby prstů nebo kyvadlo.
Nejjednodušší řečí signálů bude pozdvihnutí některého z prstů: například pozvednutí ukazováčku na pravé ruce pro odpověď "ano", pokud jste pravák, a pozdvihnutí ukazováčku na levé ruce pro odpověď "ne". Pozvednutí obou prstů současně pro odpověď "nevím" a nehybnost prstů pro odpověď "nechci odpovídat". Jak vidíte, takové rozdělení je často symbolické a vy můžete sami určit řeč signálů. Pohyby prstů mají být mimovolné, automatické. Nesnažte se hýbat prsty uvědoměle. Jednoduše nepřekážejte svému podvědomí, spolehněte se na něj. Otázky je třeba klást přesné a jednoznačné, podvědomí přece všechno chápe doslova. Ihned chci poznamenat, že nejsou takoví lidé, kteří by nemohli komunikovat s podvědomím a nejsou špatná podvědomí. Pokud vám nezabírá jeden způsob, zkuste jiný. Radím vyzkoušet všechny způsoby. Možná, že některý vám bude vyhovovat více. Pokud jste se rozhodli dostat odpověď z hlubin svého rozumu, výsledek se dostaví.
A teď to zkusíme. Posaďte se do měkkého, pohodlného křesla nebo si lehněte na pohovku. Ruce ať leží volně, aby jim nic nepřekáželo. Ihned se dohodněte s podvědomím, jaký signál bude odpovídat té či oné odpovědi. Pak se v myšlenkách nebo nahlas obraťte do svého nitra a položte takovou otázku: "Je mé podvědomí připraveno se mnou komunikovat? Pokud "ano", pozvedni ukazováček na pravé ruce, pokud "ne" - na levé." Nesnažte se odpověď odhadnout, jednoduše trpělivě čekejte. Za několik vteřin pocítíte na určitém místě jemné svěděni, píchání nebo ztuhnutí. Znamená to, že svaly přijaly signál, napnuly se a co nevidět začnou zdvíhat prst. Ještě vteřina a konec prstu se s lehkou vibrací pomalu zvedá. Svůj pohyb může ukončit, když se pozvedne dosti vysoko, ale může se jen trochu pozdvihnout. Jakmile dostanete a uvědomíte si odpověď, poděkujte svému podvědomí a položte prst.
Pokud dostanete odpověď "ne", znamená to jen tolik, že existují nějaké překážky pro komunikaci, o nichž jsem se zmiňoval: cítíte se špatně nebo nemáte náladu, nepříznivá vnější situace, strach z komunikace, nedůvěra k sobě. Odstraňte možné překážky a zkuste to znovu.
Metoda kyvadla
Pro osvojení této metody budete potřebovat malinkou kuličku, zavěšenou na niti, asi 20 centimetrů dlouhé. Místo kuličky lze použít snubní prstýnek nebo obyčejnou matici.
Teď položte loket na stůl a stiskněte konec niti mezi palcem a ukazovákem. Kulička se při tom začne volně houpat. Pohupujte s ní dopředu a dozadu, doprava a doleva, podle hodinových ručiček a v protisměru. Je to zapotřebí proto, aby se podvědomý rozum určil, jaké svaly se zúčastňují těchto pohybů. Potom kuličku zastavte a obraťte se k podvědomí: "Podvědomý rozume, vyber si jeden ze čtyř pohybů kyvadla, který posléze budeš používat pro odpověď "ano", a předveď mi jej." Čekejte na odpověď a bez mrknutí se ďívejte na kyvaďlo. Snažte se jakoby "hypnotizovat" kuličku.
Již po několika vteřinách se kyvaďlo dá do pohybu. Občas je zapotřebí více času. Amplituda pohybů se může lišit. Zpravidla je dost velká na to, aby odpověď byla srozumitelná.
Potom, co dostanete odpověď, zastavte kyvadlo, poděkujte podvědomí a požádejte jej, aby ze třech zbylých zvolilo jiný pohyb pro odpověď "ne".
Je to starý, prověřený způsob, kterému se vždy připisovala určitá část mysticizmu. "Živé" kyvadlo, které rozumně reaguje na otázky, přímo okouzluje. Na tomto však není nic nadpřirozeného. Podvědomí má jednoďuše schopnost samostatně se rozhodovat, myslet a kontrolovat určité skupiny svalů. Důležité je jen věřit svému podvědomému rozumu.
Jak klást otázky
Pro komunikaci je velmi důležité, jak klademe otázky. Abyste v tomto dosáhli dokonalosti, potřebujete určité znalosti a zkušenosti. V jejich získání vám pomohou příklady z mé praxe a vaše vlastní pokusy.
Jelikož podvědomí všechno chápe doslova, otázky musí být jasné, jednoďuché a jednoznačné. Říkejte jen to, co skutečně chcete říci. Na začátku bych radil, abyste si otázky a odpovědi psali na list papíru.
Pokud dostanete nějakou neobvyklou odpověď, může to znamenat, že jste položili nevhodnou otázku. Zkuste se zeptat jinak.
Podvědomí vždy dává poctivé odpovědi (pokud, samozřejmě nejste vyhlášený lhář).
Před čím bych vás chtěl skutečně varovat, jsou pokusy nakouknout do budoucna. Je to ta oblast, s kterou je třeba zacházet velice opatrně. Je to něco, co si sami vytváříme. O tom se bude pojednávat v mých dalších knihách.
Je komunikace s podvědomím nebezpečná? Není! Nejen že není nebezpečná, ale je žádoucí. Tomuto je třeba učit děti od raného dětství. Teď, v současných podmínkách, se na lidské vědomí hrne takový proud informací, že bývá velice složité udělat si v něm jasno. Ať si to přejeme nebo ne, na naše vědomí a podvědomí se stejně působí, jsme programováni od samého narození. Použít informační proud pozitivně můžeme jen v tom případě, když se vyznáme v sobě a vezmeme na sebe odpovědnost za svůj život.
Z knihy Dohoda s nemocí Valerij Sinelnikov
vložené: 30.12.2013.



Žiadne komentáre


Návrat na obsah