Práca na sebe - Blog-články anjelskej pomoci - Anjelská pomoc

Hľadaj
Prejsť na obsah

Hlavná ponuka:

I vy můžete jednoduše rozložit každý politický systém

Publikoval v Práca na sebe ·
Ačkoliv název tohoto příspěvku vypadá hodně jednostranně, chci vám jím pouze naznačit, jakou neskutečnou moc má vaše mysl. A proto, že v současnosti hraje velkou roli politické dění, snažím se vám přinést návod, jak jednoduše můžete změnit svůj svět. Můžete samozřejmě rozložit toto politické dění bez jediného nepříjemného kroku. Máte moc ovlivnit tuto situaci bez jakýchkoliv výtržností a je pouze na vás, zda to pochopíte a začnete se konečně chovat jako vědomí lidé.

Vy máte ve svých rukách obrovský nástroj. Tímto nástrojem je vaše mysl. Pokud se naučíte využívat své myšlenky ve svůj prospěch, pak si můžete tvořit vše, co vás napadne. Můžete ovlivňovat počasí, můžete ovlivňovat politické dění, ale především můžete ovlivňovat sami sebe, a to je nejpodstatnější.





Pochopte a vyhrajete
V okamžiku, kdy pochopíte, že váš život je skutečně ve vašich rukách, pak budete tvořit takovou realitu, kterou neohrozí žádný vnější vliv, i kdyby se dělo cokoliv. Proč? Protože vy jste tomu dali impulz nebo chcete-li záměr. Snadno si můžete otevřít kvantové pole a v něm tvořit doslova zázraky. S kvantovým polem si můžete hrát každý den a nikdy tento proces nekončí. Výsledkem jsou vaše navýšené vibrace a šťastný život, pokud se pro něj samozřejmě rozhodnete.

Soustřeďte se ode dneška na tvorbu svého vlastního světa. Rozhodněte se, využít nejhlubší potenciál sebe samotných k změně všeho, co vás jen napadne. Váš život je skutečně pouze ve vašich rukách a máte v nich neskonalou moc. Stačí ji pochopit. Člověk byl obdařen svobodnou vůlí a možností tvorby. V okamžiku, když svoji mysl na něco upře, automaticky tvoří.

Čemu věnujete pozornost, to díky vám vědomě či nevědomě roste
A máte odpověď! Věnujete svoji mysl něčemu, co se vám nelíbí? Štve vás politika? Máte vztek, když slyšíte, co se okolo vás ve vaší zemi děje? Pak se nedivte, že se to tak děje. Jestliže se totiž rozhodnete svoji pozornost zcela odklonit a věnovat ji POUZE tomu, co se vám líbí, co vám dělá radost a co vás těší, pak změníte směr proudění této energie a děje, které nechcete ve svém životě tak budou oslabovat.

Ano, vy si můžete říct, že odklon vaší energie nic neřeší, když ji například politické scéně věnují ostatní. Nepřemýšlejte nad ostatními, ale nad sebou samotnými. Inspirujte své okolí tím, že bude šťastní, neboť uvedené situace a děje nebudou ve vašem životě zaujímat žádný prostor. Lidé si toho všimnou a budou to chtít také. Tím se bude měnit světové paradigma a Vesmír vám v tom ještě pomůže, protože dnes je všechno urychlené.

Měňte svoji realitu, změňte svět
Učte tento přístup své děti a blízké lidi. Inspirujte se navzájem a věřte konečně, že není třeba ve svém životě dělat žádné unáhlené kroky či revoluce. Stačí, když si uvědomíte, že vaše energie má obrovskou sílu a dokáže ovlivnit chod okolního světa.

Pokud se vám líbí tento způsob změn, pak na sobě můžete intenzívně pracovat a tvořit tak svoji každodenní realitu. Jestliže chcete poradit, využijte některé z mých aktivit, které naleznete na mém webu www.kvantovacesta.cz a uvědomte si, že vše v Univerzu funguje velmi jednoduše. V tom je tajemství, které mnoho lidí nemůže rozluštit, neboť hledají složitosti.

Chcete-li změnit svět okolo sebe, začněte v první řadě ve svém životě. A jak si vytvořit nové návyky, které podpoří změnu světa? Tomu se můžeme věnovat v nějakém dalším příspěvku.

Zdroj: kvantovacesta.cz



Ľudia a šiesty zmysel

Publikoval v Práca na sebe ·
Všetko v tomto vesmíre je v podstate tvorené energiou. Atómy tvoriace fyzickú realitu sú vlastne tiež len vibrujúce konfigurácie, ktoré sú energetickými štruktúrami.

Je teda možné zisťovať elektromagnetické polia okolo Zeme? Ide o vrodenú schopnosť zvierat, ktorú majú napríklad vtáky, pomáhajúcu im pri navigácii počas letu.



Riadia sa magnetickým poľom Zeme, ktoré im umožňuje poznať rozdiel medzi severom, juhom, východom a západom.

Keď je táto schopnosť prítomná u zvierat, prečo by ju nemohli mať ľudia?

Čo zistili vedci ?
Nuž, ľudia ju majú! A my konečne vytvárame vedecký výskum, ktorý nám pomáha pochopiť, ako funguje.

Výsledky tejto štúdie nedávno predviedol geofyzik Joe Kirschvink z Kalifornského technologického inštitútu. Je presvedčený, že ľudia majú vrodenú schopnosť zisťovať magnetické polia.

Podľa jeho slov priniesol jasný dôkaz o tom, že ľudia v skutočnosti naozaj majú funkčné magnetoreceptory.

Magnetorecepcia je zmysel, ktorý bytosti umožňuje zisťovať magnetické pole, pričom mu umožňuje vnímať smer, nadmorskú výšku či polohu. Zvieratám to umožňuje vytvárať si regionálne mapy oblastí, ktoré im pomáhajú lepšie skúmať krajinu a nezablúdiť.

Kirschvink sa nazdáva, že túto schopnosť zdedila po svojich predchodcoch väčšina súčasných cicavcov.

Kirschvinka a ďalších vedcov pracujúcich v tomto odbore mätie to, že hoci vieme, že vtáky a ďalšie zvieratá magnetorecepciu majú, stále presne nevieme, ako funguje.

Výskumníci nenašli žiadnu biologickú časť, ktorá by mohla fungovať ako magnetoreceptor u nás.

Napriek tomu Kirschvink stále zastáva názor, že túto schopnosť majú aj ľudia. Hovorí, že „receptory sa môžu nachádzať kdekoľvek“.


Experiment s ľuďmi
Vo svojom experimente nechal účastníkov prechádzať rotujúcimi sa magnetickými poľami, pričom im meral mozgové vlny.

Zistili, že  keď sa pole otáčalo proti smeru hodinových ručičiek, reagovali isté časti mozgu na túto zmenu nárastom elektrickej aktivity.

Keďže neurónový posun v ich mozgoch reagoval len pri zmene smeru, vedci bezpečne potvrdili, že ľudia majú naozaj istú formu magnetorecepcie.

Konkrétny orgán alebo časť nášho tela, ktorá túto zmenu zisťuje, je stále záhadou.

Nie je však žiadnym tajomstvom, že sme schopní zisťovať energiu či veci, ktoré sa nám zdajú byť „nefyzické“ a nejde len o magnetické polia.

Záver
Sme oveľa viac v spojení s prírodou okolo nás, než si uvedomujeme.

Jedna z hlavných vecí, ktorá nám to bráni skúmať, je práve presvedčenie, že sme len fyzické bytosti bez akýchkoľvek „okultných schopností“.

V ľuďoch sa skrýva oveľa viac, než si uvedomujeme a štúdie ako táto pomáhajú ľuďom porozumieť tomu po vedeckej stránke.

prevzaté: badatel.sk



Všetko je len o vašej vibrácii

Publikoval v Práca na sebe ·
Zamýšľali ste sa už niekedy nad „skutočným dôvodom“, prečo ochorieme, alebo prečo niektorí z nás ľahšie podliehajú choroboplodným zárodkom či dokonca rakovinovým bunkám?

Niet pochýb o tom, že keby sme dokázali identifikovať hlavnú príčinu ochorenia, objavili by sme tajomstvo zdravia a uzdravovania.

Aj keď súčasná medicína možno tvrdí, že pozná všetky odpovede, tradiční lekári nevedia nijako vysvetliť, prečo sa spontánne udravia tisíce nevyliečiteľne chorých pacientov napriek tomu, že všetko hrá proti nim.

Vlastne, projekt Remisia zozbieral viac než 35 000 prípadov lekársky zaznamenaných prípadov spontánnej remisie rôznych „nevyliečiteľných“ ochorení z celého sveta.

Títo smrteľne chorí pacienti nielenže popreli konštrukty súčasnej medicíny, ale, čo je najdôležitejšie, prekročili aj domnelé obmedzenia tela.

Prečo sú však títo pacienti, ktorí sa uzdravili sami, skôr výnimkou než pravidlom?

Aj keď sme všetci zažili vrodenú schopnosť tela hojiť menšie problémy, ako sú odreniny kože, podliatiny a zlomené kosti, väčšina z nás sa zdá mať obmedzenú schopnosť samoliečenia vážnejších problémov.

Prečo však malo „zlyháva v liečbe“ práve vtedy, keď na nej naozaj záleží?

Napokon, ak sa niektorí z nás dokážu uzdraviť z nevyliečiteľných ochorení, prečo by sme toho nemali byť schopní všetci?

Tajomstvom je vibrácia!
Práve tak, ako všetko ostatné vo vesmíre, aj ľudské telo pozostáva z vibrujúcej energie. A našťastie, keď si udržiavame optimálnu frekvenciu, naše telá fungujú bezchybne.

Vlastne, kým vibrujeme v blízkosti optimálnej frekvencie, telo automaticky lieči potenciálne fyzické záležitosti skôr, než sa vôbec prejavia nejaké zrejmé problémy – čo nám umožňuje zachovávať si dokonalé zdravie.

Hoci máme všetci schopnosť uzdravovať sa (čoho dôkazom je bežné, každodenné uzdravovanie), ak je dlhšiu dobu narušená naša optimálna frekvencia, rovnako narušená je aj prirodzená uzdravovacia schopnosť tela.

A keď sa telo nemôže patrične liečiť, môžu sa menšie fyzické problémy vystupňovať do ťažkých ochorení či chronických porúch.

V skutočnosti sa doslova všetky chronické a nevyliečiteľné ochorenia začínajú ako jednoduché fyzické problémy, ktoré by sa vyliečili, keby telo vibrovalo na optimálnej frekvencii.

Navyše, ktorákoľvek časť tela, ktorá je celé týždne, mesiace alebo roky mimo „harmonickej vibrácie“, ľahšie podlieha chorobám.

Všimili ste si napríklad niekedy, že s väčšou pravdepodobnosťou ochoriete v obdobiach stresu? Vždy, keď stres zníži našu vibráciu, je narušená imunita tela, čo z nás robí magnet na nádchy a chrípky – alebo na niečo ešte horšie.

Z toho vyplýva, že všetkým možným druhom miernych i závažných fyzických problémov vieme predchádzať jednoducho tým, že si udržiavame vysokú vibráciu.

Zázrak alebo majstrovstvo?
Chronicky nízka vibrácia môže viesť k celému radu fyzických problémov. Tieto problémy sa potom dajú liečiť zvýšením vašej vibrácie na úroveň, na ktorej sa telo dokáže liečiť samo.

Napríklad, zatiaľ čo pri nízkych frekvenciách sa rakovinovým bunkám a vírusom darí, pri vysokých frekvenciách prežiť nedokážu. To znamená, že keď zvýšime svoju vibráciu na úroveň, na ktorej prežiť nevedia, telo sa prirodzene uzdravuje.

Zatiaľ čo telo s nízkou frekvenciou je náchylné na ochorenie, liekom je zvýšenie telesnej frekvencie!

Zvýšením vibrácie tela na frekvenciu, ktoré je vodivá pre uzdravovanie, môže rovnaká vrodená samoliečiaca schopnosť, ktorá lieči menšie ranky a podliatiny, liečiť aj chronické a dokonca neliečiteľné problémy – a na základe záznamov o vyše 3500 pacientoch nikdy nie je príliš neskoro!

Vlastne už len zvýšením vibrácie tela na úroveň, na ktorej sa môže uzdravovať samo, by sme mohli byť schopní zažívať rovnaký druh „zázrakov“. A ak to tak je, potom to znamená, že všetci máme schopnosť uzdraviť sa z nevyliečiteľných ochorení!

Hoci ľudské telo, ktoré vibruje na správnej frekvencii, dokáže vyliečiť doslova všetko, dôležité je mať tiež na pamäti, že zodpovedajúca hladina našej frekvencie musí byť úmerná stupňu požadovaného liečenia.

Práve tak ako voda nemôže zovrieť bez istej hladiny tepla, ani telo nemôže liečiť pokročilé fyzické problémy bez istej hladiny vibrácie.

Ak teda chceme liečiť chronické ochorenia, neliečiteľné či dokonca smrteľné choroby, musíme dosiahnuť a udržiavať hladinu frekvencie, na ktorej má telo schopnosť intenzívneho liečenia.

Nízka telová frekvencia → narušená uzdravovacia schopnosť vedie k zdravotným problémom.
Priemerná telová frekvencia → normálna uzdravovacia schopnosť vedie k všeobecne dobrému zdravotnému stavu.
Vysoká telová frekvencia → zvýšená uzdravovacia schopnosť môže viesť k zázračnému udraveniu a optimálnemu zdraviu.
Ako teda môžeme účinne zvýšiť našu vibráciu na úroveň, na ktorej sú zdravie a uzdravovanie prirodzené?

Rozdúchanie sily samoliečenia!
Majte na pamäti, že keď sa zmieňujeme o telovej vibrácii, hovoríme o celkovej vibrácii v živote, a to znamená, že vibrácia vášho tela súvisí so všetkými vašimi myšlienkami, presvedčeniami, správaním a konaním.

Inými slovami, vaše telo je odrazom toho, ako žijete svoj život.

Uvádzame preto 7 najúčinnejších spôsobov zvýšenia vašej vibrácie na úroveň, na ktorej sa dokáže vaše telo liečiť samo.

7 najúčinnejších spôsobov na zvýšenie vibrácie:

č. 1 – Rozhodnite sa pre život!
Či už hľadáte zázračné uzdravenie, alebo chcete len zlepšiť svoje zdravie, vyžaduje sa pri tom posun vedomia – a tento kľúčový posun sa začína rozhodnutím žiť!

Hoci je očividné, že všetci fyzicky žijeme, väčšina z nás sa nikdy nerozhodla byť tu vedome. A keď takto považujeme život za niečo samozrejmé, primerane tomu trpí aj naša vibrácia.

Navyše, keď sa neodovzdáme životu a voľbe byť tu, naše telá dostávajú odkaz, že v skutočnosti nie je dôvod uzdraviť sa… čo u niektorých z nás môže viesť k šokujúcemu precitnutiu, akým je prognóza smrteľného alebo neliečiteľného ochorenia.

V takej chvíli je jasné, že ak sa chceme uzdraviť, nemôžeme už považovať život za samozrejmý, a že sa vlastne, tak ako každý nevyliečiteľne chorý pacient, ktorý sa napriek všetkému uzdravil, musíme vedome rozhodnúť pre život.

Zaviazaním sa k životu má telo náhle dôvod liečiť sa, a ak je túžba žiť dosť silná a sú teda vykonané zmeny na potvrdenie života, vieme zvýšiť telovú vibráciu na úroveň, na ktorej je prirodzené zdravie a dlhovekosť a je možné zázračné uzdravenie.


Majte na pamäti, že kvôli rozhodnutiu pre život nemusíte čeliť chmúrnej prognóze.

č. 2 Preformátujte myslenie! Myšlienky → emócie → vibrácia
Hoci zažívať v živote celý rad emócií je normálne, naše obvyklé emócie nevyhnutne určujú frekvenciu našej vibrácie. Napríklad, zatiaľ čo radosť, pokoj a nadšenie vedú k vysokej vibrácii, chronický smútok, sklamanie a hnev majú za následok nízku vibráciu.

A keďže naše emócie takmer vždy korešpondujú s našimi myšlienkami, môžeme bezpečne povedať, že naša vibrácia nemôže byť vyššia, než je kvalita našich myšlienok.

Keď teda chceme zvýšiť svoju vibráciu na úroveň, na ktorej sa vie telo uzdravovať, musíme identifikovať negatívne myslenie a zbaviť sa ho.

Je nepochybné, že sa telo nemôže uzdraviť, keď je bombardované neustálou negativitou. Patria k nej všetky slová, ktoré vyslovíte a ktoré si myslíte, keď si predstavujete to najhoršie, trápite sa, sťažujete, súdite, prehrávate si smutné spomienky, atď.

A keďže negatívne myšlienky majú za následok chorobu a tie pozitívne liečenie, musíme prevziať vládu nad svojimi mysľami a naučiť sa mať myšlienky vyvolávajúce emócie s vysokými vibráciami.

Tak či onak, vaše myšlienky vás buď uzdravia, alebo privedú k chorobe!

č. 3 – Uzdravte emocionálne rany
Keď sila životnej energie prúdi telom bez zábran, tak si vysoké vibrácie udržiavame prirodzene, a rovnako tak, keď je tok energie zablokovaný alebo spomalený, v súlade s tým sa spomaľuje aj naša vibrácia.

Keďže sa emocionálne rany v tele ukladajú, sú hlavnou príčinou zablokovanej energie a v dôsledku toho aj hlavnou príčinou zdravotných problémov.

Keď sa zbavíme emocionálnych rán, tok energie v tele prirodzene vzrastie a keď dostatočne vyčistíme emocionálne bloky, naša vibrácia môže narásť na úroveň, kedy sa telo môže liečiť samo.


č. 4 – Staňte sa imúnni voči negativite!
Či tomu veríte, alebo nie, negativita je nákazlivá a vibrácie inej osoby môžu v skutočnosti spôsobiť, že ochorieme!


Bez ohľadu na to, či si tejto dynamiky sme alebo nie sme vedomí, vzájomné vyciťovanie energie je základnou formou komunikácie a spojenia.

Vlastne vždy, keď s niekým nadviažeme kontakt, začneme prirodzene vnímať jeho emocionálnu energiu a on zasa tú našu. A keď naše energie začnú byť v súlade, zažívame emocionálne spojenie.

Vo väčšine prípadov diktuje celkovú energiu interakcie osoba s najsilnejšou energiou, čo znamená, že často namiesto toho, aby sme niečiu energiu len pociťovali, prijímame jeho energiu za vlastnú.

Navyše, keď „zachytíme“ niečiu vibráciu, naše telá reagujú tak, akoby patrila nám, v dôsledku čoho zažívame zmenu nálady alebo energie.

Na tom, samozrejme, nie je nič zlé, keď je tá osoba šťastná alebo pokojná. O celkom iný príbeh však ide vtedy, keď je smutná alebo nahnevaná.

Z preberania emócií inej osoby je zrejmé, že vibrácia je nákazlivá!

S malou dávkou uvedomenia však máme všetci schopnosť emocionálnu energiu cítiť a nedovoliť, aby negativita ovplyvňovala našu vibráciu.

Aký je teda kľúč k získaniu imunity pred negativitou?

Tento druh „získania imunity“ si vyžaduje, aby sme zistili všetky spôsoby, ktorými prijímame negatívnu energiu iného človeka.

Negativitu zvonka prijímame vždy, keď:

niekoho súdime
negatívne posudzujeme niečiu situáciu
niekoho ľutujeme
sa cítime za niekoho zodpovední
sme presvedčení, že je našou úlohou veci zlepšiť
Keďže všetci kráčame svojou vlastnou, jedinečnou cestou a nikdy nevieme, čo je pre koho najlepšie, vzdať sa posudzovania a vyslovovania názorov je zvyčajne dobrý nápad.

A tak namiesto preberania zodpovednosti za niečiu situáciu alebo snahy niečo naprávať, prečo radšej nenechať ľudí, nech si svoje problémy riešia sami?

č. 5 – Vyliečte osamelosť a otvorte svoje srdce
Keď otvoreným srdcom prúdi bezvýhradná láska, zakúšame vysokú vibráciu, ktorá aktivuje prirodzenú schopnosť tela uzdravovať sa.

Naopak, keď sa cítime osamelí a odtrhnutí od ostatných a naše srdcia sa začnú uzatvárať, láska nemôže prúdiť. A keďže podobne trpí aj naša vibrácia, často to vedie k zdravotným problémom.

Ak teda chceme zvýšiť našu vibráciu na úroveň samoliečenia, musíme vyliečiť osamelosť. Či už to znamená uzdravenie starých vzťahov alebo vytvorenie nových, dôležité je, aby sme otvorili srdcia a vyšli z našich ulít.

Na svete sú milióny osamelých ľudí, ktorí hľadajú spojenie, príležitostí je teda nadostatoč.

Okrem toho, či už to nazývate Boh, Zdroj tvorenia, Univerzum, Energia atď…., dôležité je pestovať vzťah s niečím, čo vás presahuje!

č. 6 – Láska k sebe
Nie je žiadnym prekvapením, že zakaždým, keď zaobchádzame zle sami so sebou alebo sa zanedbávame, primerane tomu klesá aj naša vibrácia.

A tak sa musíme naučiť zaobchádzať so sebou láskavo a súcitne.

Nanešťastie však väčšina ľudí zaobchádza sama so sebou zle a ani o tom nevie, čo je v skutočnosti často hlavný problém mnohých fyzických problémov.

Viac o tejto téme si môžete prečítať v článku (v angličtine): Are you in an abusive relationship with yourself? (Nachádzate sa v trýznivom vzťahu sami so sebou?)

Akokoľvek na to hľadíme, sebaláska je základom vysokej vibrácie a zdravého tela.

Preto, čo sa týka liečenia, je cvičenie sebalásky kľúčové – a sebaláskou sa všetko začína. Ale pozor, sebaláska neznamená narcisizmus. Ide o to byť spokojný sám so sebou, nie byť pyšným alebo namysleným.

č. 7 – Starostlivosť o seba
Keďže medzi starostlivosťou o seba a vibráciou je priamy vzťah, dôležité je zamerať sa na každú z nasledujúcich vecí a následne podľa nich robiť hmatateľné životné zmeny.

Buďte svojím skutočným Ja!

Zakaždým, keď robíme ústupky, alebo obetujeme svoje potreby, sny či hodnoty, aby sme boli obľúbení alebo prijímaní, nevyhnutne odvrhujeme svoje pravé Ja, následkom čoho sebaodmietanie stále znižuje našu vibráciu.

Jedna z najlepších vecí, ktoré môžete urobiť pre zvýšenie svojej vibrácie a liečenie je preto vyjadrovať svoje pravé Ja a hovoriť svoju pravdu.

Robte to, čo máte radi!

Keď robíme to, čo máme radi, zažívame prirodzene emócie s vysokou vibráciou, ako sú šťastie, radosť, pokoj, naplnenie, atď…


A to znamená, že keď sa bavíte a ste kreatívni, vaša vibrácia prirodzene stúpa. Navyše, ak chcete uzdaviť svoje telo, dôležité je zbaviť svoj život pocitu viny a povinnosti.

Namiesto nich naplňte svoj život všetkým, čo vás skutočne teší!

Vytvorte si zmysel

Ak nemáte dôvod, prečo ráno vstať, ľahko na vás padne depresia. Mať zmysel života môže mať preto nesmierny význam pre vaše zdravie a pocit pohody.

Prečo si však, namiesto čakania, kým neobjavíte nejaký veľkolepý zmysel, nevytvoriť svoj vlastný? Napríklad zmeniť niečo v živote niekoho iného dodá význam tomu vášmu – a vaša vibrácia sa prirodzene zvýši.

Majte však na pamäti, že na to, aby ste boli nabití energiou a nikdy sa nevyčerpali sa musíte vždy najprv postarať o seba, až potom dávať iným.

Prostredie

Keďže prostredie, v ktorom žijeme a pracujeme, vplýva na naše vibrácie, je dôležité si naše každodenné prostredie uvedomovať a zakaždým, keď je to možné, robiť nevyhnutné zmeny.

Okrem toho, ak neviete dať do poriadku negatívnu domácnosť či pracovné prostredie, dajú sa negatívne vplyvy neutralizovať pravidelným trávením času v prírode.

Výživa

To, čo pravidelne vkladáme do tela, má nepochybne významný vplyv na našu celkovú vibráciu.

A zatiaľ čo jedlá s nízkou vibráciou, ako sú spracované potraviny, môžu vibráciu znižovať, vibráciu tela je možné zvýšiť vedomou konzumáciou potravín s „vysokou vibráciou“ (zvyčajne rastlinného pôvodu a surové).

Pohyb

Nie je žiadnym prekvapením, že keď sme aktívni, aktivujeme v tele energiu a keď nám pohybom narastá energia, prirodzene stúpa naša vibrácia.

Vašu celkovú schopnosť uzdravovať sa teda môže zlepšovať pravidelná účasť na činnostiach, ako sú joga, plávanie, turistika, cyklistika a podobne.

Smiech

Všimli ste si už, aké ťažké je zostať negatívni, keď sa smejete?

Keďže smiech vytvára v tele výdaj energie, ide o jeden z najrýchlejších spôsobov zvýšenia vibrácie, čo znamená, že každodenným cvičením smiechu by ste sa mohli byť schopní sa liečiť.

Ten, kto povedal, že smiech je najlepší liek, nežartoval!

Existuje prípad jednej ženy, ktorá sa rozhodla kompletne zmeniť svoj život po tom, ako sa dozvedela vážnu diagnózu.

Prestala dokonca v televízii sledovať správy (plné negativity) a pozerala len veselé relácie a komédie. Zaviedla do svojho života viac smiechu a po pár mesiacoch sa úplne zo svojej choroby vyliečila.

Ide o príbeh ženy z filmu The Secret (Tajomstvo), ktorý sa dá pozrieť na Netflixe.

Buďte zázrakom!
Pokiaľ ide o tajomstvo zdravého tela a lieku na mnohé choroby, máme moc vedome uskutočňovať životné rozhodnutia a zmeny, ktoré podporujú vyššiu vibráciu.

Preto si treba pamätať týchto 7 najdôležitejších vecí:

1. Uzdravenie sa začína rozhodnutím žiť.

2. Keďže vás vaše myšlienky môžu uzdravovať, alebo robiť chorými, vedome sa rozhodnite pre tie uzdravujúce.

3. Zbavenie sa emocionálnych rán a tráum z minulosti zvýši vašu vibráciu.

4. Naučte sa byť imnúnni voči negativite zvonka.

5. Preberte zodpovednosť za osamelosť a uzdravte ju otvoreným srdcom.

6. Naučte sa sebaláske!

7. Celý život sa cvičte v starostlivosti o seba.

Keď chcete zažiť zázrak, prevezmite velenie nad svojou vibráciou!



Zlaté pravidlo šťastného života.

Publikoval v Práca na sebe ·
Jak řešit svoje problémy?

V tomto článku odpovídáme na otázku, jak se zbavit depresí a úzkosti a jak správně nahlížet svoje problémy a povíme si něco o jednom zlatém životním pravidle.

K tomu, abychom se dostali do deprese, někdy docela stačí zamotat se do řady drobných, ale proto nijak méně nepříjemných životních těžkostí. Stává se, že problémy – a různé své životní těžkosti obvykle nazýváme právě problémy – nás obklopí doslova ze všech stran – tady se něco pokazilo, tamhle něco nevyšlo, tuhle máme konflikt a hned vedle vyložený propadák…

Jak máme správně myslet na svoje problémy? Jak je nahlížet? Především se své problémy učte spíš zlehčovat, nepřeceňovat je a nepřikládat jim význam, který nemají

Dejme tomu, že v práci došlo ke konfliktu: vy se nezamlouváte kolegům, kolegové se nezamlouvají vám, někdo někde něco řekl, zkrátka a dobře, pohádali jste se a už to jelo… Nejelo to sice tím nejlepším ze všech možných způsobů, ale nějak jste se z toho dostali. Asi jako v autě – vjede do výmolu na silnici, pořádně to s ním zatřese, ale projede jím a jede dál. Z řidiče může spadnout napětí. Ovšem kdyby jel autem s myšlenkou, že před ním je to samý výmol a díra, jeho pocity z jízdy by byly spíš hrozné. A stejné je to se životními problémy – když jimi projdete, jsou za vámi. Ale když se na ně zafixujete, když na nich bazírujete, uváznete v nich.

Který je ten zásadní, vůbec nejdůležitější krok, který musíme podniknout, aby nás podobné úzkostné a depresivní stavy neproměnily v trosku? Vlastně je to pravidlo, na kterém není vůbec nic nového: zbytečně problém nenafukujte.

 

Určitě je daleko lepší říci si, že problém je ve skutečnosti menší, než vypadá, než aby se člověk utvrzoval v tom, že je problém větší, než doopravdy je.

V každém případě platí, že na řešení problému vynaložíte tolik sil, na kolik si ho sami oceníte. Pokud ho oceníte na tisícovku, bude vás stát tisícovku. Jestliže však stejný problém oceníte na deset korun, vydáte ze svých vnitřních sil jenom desetikorunu.

Zveličování problému, jeho přenášení do všemožných jiných záležitostí a událostí a dávání do souvislostí, které ani zdaleka nemá a mít nemůže, to je absurdní, hloupá a nesmyslná, ničím zdůvodnitelná ztráta sil. Výmol si mihl pod koly, drnclo to s vámi, ale projeli jste ho a cesta vede dál. Možná na ní budou ještě další výmoly a propadliny, ale projedete je stejně, jako ten první. A bude-li to třeba, tak zkrátka zastavíte kvůli opravě, dáte do pořádku, co se rozbilo, pojedete dál a budete jezdit i nadále, protože nic tak hrozného nebo katastrofického se ve skutečnosti nestalo.

Jestliže však význam problémů přeceňujete, v krátkém čase se proměníte v Gulivera v zemi obrů. Problém bude úplně všechno – nedokážete v pohodě ani vyjít schody.

Učte se své problémy relativizovat a snižovat jejich význam. Pro lidskou psychiku, která v tomto ohledu sama na nic nepřijde, je daleko příznivější slyšet, že problém je jenom hloupost, než má-li se potýkat s nářky na jeho gigantické rozměry. Místo co byste si mysleli, že váš život nemá smysl, říkejte si, že žádný smysl nemají vaše problémy. Když tak lehce dokážete zbavit každého smyslu svůj vlastní život, proč byste to chmurné konstatování nedokázali přesměrovat na domnělé problémy?

Všechno, k čemu kdy dojde, jednou skončí, absolutně všechno. Proto snižování „ceny“ problému může skutečně být účinným východiskem. To, co se vám přihodilo, není žádný problém, je to jen taková hloupost – a co má být? Máte snad kvůli tomu páchat sebevraždu? Jestliže jde o pouhou lapálii, proč byste měli sami sebe ničit a týrat se úzkostí či zoufalstvím? Opravdu to nestojí za to.
 

Zapamatujte si jedno. Vaše problémy nejsou žádná aukce, kde se na ceně neustále přihazuje, takže ceny stoupají a rostou, dokud všechny zájemce nevyřadí ze hry. Nehrajte na zvyšování ceny, ale na její snižování. Něco se vám přihodilo… to je toho! Jakýpak problém! Úplná hloupost. A navíc ještě docela zanedbatelná.

Jestliže své problémy redukujete, jestliže jim ubíráte na ceně, vyjde najevo, že nezbytné a vámi předpokládané emocionální ztráty nejsou vůbec tak veliké, jak to snad mohlo na první pohled vypadat. Takže jste snad původně mohli působit jako Guliver v zemi obrů, ale teď, když jste šikovně hráli na pokles ceny, stáváte se Guliverem v zemi trpaslíků. Překračujete hory, snadno přebrodíte moře a rychle dosáhnete dalšího cíle, který jste si vytýčili. To všechno snadno zvládnete, pokud přeškrtáte všechny nuly stojící za číslicí, kterou hodnotíte své problémy – přesnější by však bylo říci potíže.

Je totiž výhodou začít si rovnou také zvykat na nový, méně depresivní jazyk. Je to velmi důležité, je to záruka úspěchu a vysoké kvality života. Jakmile jste dřív něco označili za problém, hned jste obrazně složili ruce do klína, život vám připadal hrozně těžký a připadali jste si naprosto bezmocní. Když to teď přesněji pojmenujte jako potíž, začnete rovnou přemýšlet nad tím, jak se jí zbavit, jak ji vyřešit a váš elán i sílu to spíše podnítí. Život získá optimističtější barvy. Věřte, že tohle obyčejné přejmenování problémů na těžkosti nebo rovnou úkoly je opravdu důležité a může mít přímo osudový význam. Vždyť spousta problémů žádnými problémy není – jsou to jen úkoly, jejichž řešení buď znáte nebo ho snadno můžete zjistit.

FB




3 fáze duchovního probouzení

Publikoval v Práca na sebe ·
3 fáze duchovního probouzení (od Waynea Dyera)

Vesmír je celistvý a dokonalý. Neexistují v něm žádné chyby. Nic není náhodné. Celý jeho "orchestr" je dokonale synchronizovaný. Abychom porozuměli synchronicitě a mohli ji využívat, je třeba, abychom se vzdali některých svých starých přesvědčení - přestali věřit v náhody, chyby nebo nedokonalost. Myšlenka na princip, že každá jediná událost a každý jediný člověk jsou nějakým způsobem spojeny, může být pro některé z nás příliš na to, abychom ji přijali. Většina z nás se raději drží principu náhody a omylů. Sami však zjišťujeme, že všechno v našem dokonale fungujícím vesmíru funguje také dokonale. Je pro nás však jednodušší prostě věřit, že nevysvětlitelné náhody se dějí bez jakéhokoli smyslu.

Pravdou je, že čím více se uvolníme a dovolíme si plynout energetickým systémem vesmíru, tím více budeme zažívat tento jev. Rozhodně budeme překvapeni tím, co se bude dít, a uvědomíme si, že to všechno je součástí kouzelné dokonalosti naší existence. Vsadím se, že jste už určitě zažili případ, kdy jste věděli, kdo vám volá, ještě než jste vzali telefon do ruky. Také jste možná někdy udělali něco, co jste předtím nikdy neudělali, a neuměli jste vysvětlit, proč, až jste se jednou ohlédli zpět a celý důvod pochopili.


Ve vesmíru je rytmus. Když se dokážeme dostatečně ztišit, prožíváme to, jak jsme sami součástí tohoto dokonalého rytmu. Myšlenky coby energie v nás nevyvstávají jen tak náhodou, ale proto, že jsme jak zdrojem myšlenek, tak i zároveň součástí velké univerzální Mysli. Schopnost myslet a tvořit nové myšlenky nám poskytuje schopnost vytvořit si spojení s jakoukoli myšlenkou, kterou si vybereme.


Když si toto uvědomíme, náhody už nás nepřekvapují. Začneme je tak nějak očekávat. Dokonce je začneme umět sami vytvářet. Uvědomění si synchronicity v našich životech vyživuje naše božské spojení s neviditelným světem bez formy. Umožňuje nám to započít proces probouzení a uvidět svou vlastní schopnost myslet a utvářet či přesměrovávat naše celé životy.

Zde následují 3 fáze procesu našeho duchovního probouzení:



1.fáze: VAŠE ZAČÁTKY NA CESTĚ


Pamatujete si na období, kdy jste měli zlomené srdce a cítili jste, jako byste se z toho otřesu neměli nikdy dostat? Vaše mysl jako by pracovala proti vám, protože vám neustále vysílala nekonečný proud bolestivých myšlenek o tom, jak jste zoufalí a jak hrozná bude vaše budoucnost. Mohla to být milostná krize, rozvod, finanční pohroma, nemoc nebo nějaká nehoda. Nedokázali jste tomu nijak porozumět.

Prožitek takové krize nás znehybní na dlouhý čas. Naše mysl je soustředěná pouze na to, jakou zkázu nám situace přinesla, a my nejsme schopni pořádně fungovat. Nemůžeme spát ani jíst a nevíme, jak bychom mohli překonat takovou otřesnou souhru okolností. Užíváme svou mysl k zaměřování se na to, co je špatně, jak nás to bolí, a jak strašné to bude do budoucna. Rady našich přátel a příbuzných nám připadají úplně mimo mísu a obvykle nás ještě nahněvají nebo frustrují. Nedokážeme vidět ze svého zoufalství žádné východisko.

To je typická reakce u nás všech, kdo putujeme po své cestě s přesvědčením, že je řízena vnějšími ukazateli. Nedokážeme si představit, že by v našem utrpěném traumatu mohlo být nějaké požehnání nebo dar. Odmítáme jakékoli poznámky o tom, že si jednou na svůj zážitek vzpomeneme jako na důležitý mezník v našem vývoji. Chceme si jednoduše hovět ve svém zranění a věřit, že někdo jiný (nebo něco) tam venku nám způsobil tuto bolest, a přát si, aby se tyto vnější podmínky změnily.

Na tomto místě naší osobní cesty k probuzení jsme každý posedlý svými traumaty. Skutečně věříme, že nás zoufalými činí události a okolnosti, a zatím si neuvědomujeme, že v tomto zoufalství vázneme kvůli způsobu, kterým tyto události vnímáme a zpracováváme. Neuznáváme, že by se v tomto dramatu, jímž náš život momentálně je, mohl skrývat nějaký dar.


2.fáze: STŘEDNÍ ÚROVEŇ

Zatímco se probouzíme a jsme více a více uvědomělí, začínáme svou sílu utvářet náš svět využívat na mnohem vyšší úrovni. Když se ohlížíme zpět, vždy najdeme na situacích něco dobrého, co můžeme využít k dobru. Rozvod, který jsme si mysleli, že nikdy nepřekousneme, nám najednou připadá jako to nejlepší, co nás mohlo potkat. Dřívější krize, které jsme vnímali jako ohrožení pro náš život, nám najednou připadají jako přirozené součásti našeho rozvoje. Závislost na alkoholu, která nám ničila život, je pro nás nyní jednou z nejdůležitějších zkušeností - naučili jsme se díky ní, kolik síly jsme skutečně měli sami v sobě, i přesto, že se dříve zdálo, že dny naší opilosti všechno zcela zničí. Někdejší bankrot nás možná nastartoval k životu, který nám nyní přináší spoustu odměn. Vážná nemoc nám mohla pomoci uvědomit si skutečné priority a zpomalit. Tento odstup, s nímž se ohlížíme zpět, nám dává nový pohled na věci a možnost uvědomit si příležitosti skryté v tom, co jsme dříve prožili.

V druhé fázi si však začínáme uvědomovat přínos všech našich zkušeností již v přítomném okamžiku a nepotřebujeme k tomu už časový odstup. Přestáváme se soustřeďovat na to, co nám chybí, a přestáváme si představovat katastrofy v naší budoucnosti. Místo toho se zaměřujeme na to, co si z dané zkušenosti můžeme právě teď odnést, a jak ji využít, aniž bychom museli roky trpět, než si uvědomíme, jak to všechno bylo důležité.

Toto je důležitý krok na cestě k osvícení a pomáhá nám vidět, jak sladěný vesmírný orchestr skutečně je. Ano, stále prožíváme bolest i utrpení, ale současně víme, že se v tom všem skrývá i něco většího. Jsme schopni být k sobě laskaví a přijímat, ctít a milovat i tu naši část, která vytváří tuto krizi. Možná nevíme právě teď, proč tato bolest přišla, ale někde hluboko uvnitř víme a věříme, že je za tím skryto něco cenného.

V této druhé fázi jsme přítomni v současném okamžiku a přítomně vše prožíváme, spíše než abychom trávili dlouhé hodiny trápením se, dokud nezjistíme, k čemu to všechno bylo. Když se chytíme toho "něčeho vyššího" právě teď, postoupíme dál na své cestě k třetí a poslední fázi, kde spočívá čistá synchronicita a kde se již mnohem aktivněji podílíme na spoluutváření našeho světa.


3.fáze: Ryzí synchronicita

Jestliže první fáze byla o využití přínosu časového odstupu, kdy si uvědomíme s postupem času, jakou příležitostí pro nás byla ta která těžkost, a druhá fáze o tom, že se včas uvědomíme a začneme si uvědomovat požehnání dané situace už když se děje, pak možná přemýšlíte, co dalšího by tu ještě mohlo být. Odpověď může být složitá k pochopení u těch, kdo neumí vidět dále než za sebe samé.

Protože třetí a nejvyšší fáze osvícení nám dává možnost volby myšlení v té nejryzejší podobě. Nabízí nám možnost myšlení prožívaného bez zprostředkovávaných, hmotných takzvaných příčin. Je to synchronicita v kontextu vědomí, že jsme myšlenkou a zároveň sami vytváříme myšlenky jak v sobě, tak vně.

V této fázi jsme schopni vidět překážky na své cestě jako pouhé obecné události, u kterých máme možnost volby. Nepotřebujeme si z nich dělat těžkosti nebo v nich uvíznout, abychom se z nich poučili. Negativně znějící slovo "překážka" je nahrazena neutrálnějším pojmem "událost".

Božská část nás samých je schopna se spojit s Bohem a jeho silou ve vesmíru, věříme-li tomu a jsme-li ochotni to udělat. V té nejryzejší fázi synchronicity máme na výběr, zda si něco prožít jen v myšlence, a nebo i hmotně. Intuitivně cítíme, že určité jednání nebo další pokračování určitého jednání vyvolá určité nadcházející události.

Naše intuice nám říká, že míříme k této situaci, a my cítíme, že máme na výběr, zda se jí potřebujeme zúčastnit či nikoli. V této fázi jsme schopni obejít hmotné zážitky tím, že si myšlenku, kterou nám měly předat, vezmeme už při procesu přemýšlení, aniž bychom měli potřebu si ji zhmotňovat. Doslova to znamená vzít si to, co nám měla situace dát, už předem, místo abychom si to vzali až s časovým odstupem a nebo během jejího prožívání. Když dovolíme myšlenkám, aby synchronně plynuly, a nebudeme jim klást odpor nebo je popírat, budou k nám proudit přirozeně, bez potřeby zhmotňovat se v našem vnějším světě.




Máme moc užívat svou mysl tak, abychom činili svou přítomnost plnou radosti. Ztráta určitého vztahu je pro nás neúnosná jen tehdy, pokud nemáme žádný vztah sami se sebou. I to je kouzlo synchronicity. Traumata a překážky jsou ve skutečnosti události, které nám pomáhají porozumět sobě samým.

- Dr. Wayne Dyer

* * *

zdroj: https://www.healyourlife.com/wayne-dyer-on-the-3-stages-of-spiritual-awakening
překlad: Magda Techetová



Hlas z vnútra

Publikoval v Práca na sebe ·
'' Z vnútra vás prichádza nenápadný hlas poznania. Niekedy je to len šepot. Ten však nikdy nesklame, nikdy neodmieta ani neskrýva. Ignorujeme ho. Nerešpektujeme ho, pochybujeme o ňom a niekedy ho dokonca vysmievame. Takto ho utláčame do úzadia natoľko, že sa stane len najtichšou ozvenou nášho bytia. Tento vnútorný hlas mlčíme bez rozumu a porozumenia. On však naďalej trpezlivo čaká a necháva nás rásť. Čakáme, kým sa prestaneme obzerať okolo seba, keď prestaneme hľadať múdrosť a usmernenie zvonka a všimneme si stále šepotajúci hlas v nás. Čím viac ho počúvame, tým viac rastie, až sa z neho konečne stane zvončekom poznania a intuície. Počúvajte svoj hlas poznania a nikdy nedovoľte nikomu, aby ho umlčal, najmä sebe."

- Phiona Hutton




10 silných afirmací,

Publikoval v Práca na sebe ·
... které vám pomohou nechávat věci jít

"Když si dovolíte žít teď a tady, dovolíte životu, aby se děl, namísto abyste věci nutili k pohybu násilím."
- Melody Beattie


Každý den můžeme požádat Boha a Vesmír o léčivou energii a přijmout ji. Otevřete svá srdce a dovolte této energii, aby k vám a skrze vás proudila a šířila se i k druhým. Když žijete svůj život teď a tady, nemusíte si od života vynucovat výsledky a kontrolovat je. Když se vzdáte své lítostí nad minulostí a svých strachů z budoucnosti, můžete ze svého přítomného dne získat maximum.


Zde je 10 afirmací, které vám pomohou nechat všechno potřebné odejít a začít žít svůj život teď!


1. Přijetí změny:

Dnesse otevírám procesu změny. Budu důvěřovat své Vyšší Moci a věřit, že místo, kam se posunu, bude mnohem lepší, než místo, kde jsem dosud byl/a. Vím, že tato změna je nutná k tomu, abych se dostal/a tam, kam potřebuji.




2. Bezpodmínečná láska k sobě samé/mu:

Dnespracuji na tom, abych sám/sama sebe bezpodmínečně miloval/a. Bože, prosím, pomoz mi propustit sebepohrdání a jiné neužitečné návyky v chování. Dnes, Bože, chci sám/sama sebe udržovat ve stavu vysokého sebevědomí. Vím, že s tvou pomocí to dokážu.




3. Propouštění strachu:

Dnes žádám Boha, aby mi pomohl propustit svou potřebu se bát. Vítám mír, důvěru, přijetí a bezpečí do svého života. Budu brát vážně pouze své zdravé a racionální obavy a všech ostatních se zříkám.




4. Odvaha riskovat:

Dnes žádám Boha, aby mi pomohl začít zdravě riskovat. Žádám o pomoc při propouštění mých obav ze selhání... a z úspěchu. Žádám o pomoc s plnohodnotným prožíváním života, tak abych mohl/a začít zažívat všechny úžasné součásti mé cesty.




5. Čas pro meditaci a modlitby:

Dnessi dopřávám chvíli pro meditaci a modlitby. Vím, že jsem stvořením Boha, který mě velmi miluje. Bože, skrze meditaci a modlitby, projevuji víru v to, že tě uslyším, když ke mně promluvíš, a že ty mě vždy vyslyšíš, když budu hovořit já k tobě.




6. Omluva:

Dnesse snažím vyjadřovat jasné a prospěšné omluvy a přebírám zodpovědnost pouze za mé vlastní činy, a nikoli za činy jiných lidí. S Boží pomocí zjistím, za co přesně se potřebuji omluvit, a učiním tak bez otálení.




7. Soustředění se na mír:

Dnesse zaměřuji na mírné tempo, namísto toho uspěchaného. Pohybuji se kupředu s jemností, nikam se neženu. Vzdávám se své potřeby být úzkostný/á a znepokojený/á a nahrazuji tyto pocity klidem a harmonií.




8. Dovolit věcem, aby se děly:

Dnesnechávám věci plynout, aniž bych se strachoval/a o význam každé z nich.Věřím, že toto mi pomůže v mém růstu mnohem více, než kdybych pobíhal/aokolo s mikroskopem a všechno do detailů zkoumal/a. Věřím, že mé lekce se odhalí samy v pravý čas.




9. Praktikování vděčnosti:

Dnesse zaměřuji na praktikování vděčnosti. Zvykám si říkat: "Děkuji", a to iproblémům ve svém životě, neboť těžkosti jsou cennými lekcemi, z nichž se mohu učit. Vděčnost je klíčem, který mění problémy v požehnání, a nežádoucí okolnosti v dary.




10. Důvěra v Boha:

Dnes žádám svou Vyšší Moc, aby mi poslala to nejlepší, a věřím, že všechno dobré ke mně přichází. Nezapomínám na to, že někdy nedostaneme to, co jsme chtěli, protože Bůh má pro nás ve svých zásobách něco nekonečně lepšího.



- Melody Beattie

* * *

zdroj: http://www.healyourlife.com/author-melody-beattie/2013/11/wisdom/inspiration/a-day-for-letting-go
překlad: Magda Techetová




Cesta obdobím prázdna

Publikoval v Práca na sebe ·
Prázdnem budeme nazývat stav vědomí, do nějž můžete vstoupit a překročit své současné limity, opustit staré věci a posunout se na další stupeň růstu. V prázdnu za sebou zanecháváte známé struktury, zvyky, myšlenky, chování a názory, a jdete hluboko do sebe, abyste si vytvořili nové, které budou lépe odpovídat vašim vyšším vibracím. V tomto stavu můžete přijímat vhledy a udělat mnoho vnitřní práce. Prázdno může trvat minuty, hodiny, dny nebo dokonce měsíce.  Může vás potkávat na vaší duchovní cestě celkem často. Můžete je pociťovat na pozadí mysli i přes den, během jakékoliv činnosti, a rozhodnout se vstupovat do něj vědomě. Udělejte si z něj přítele, který vám pomůže růst ještě rychleji a s větší radostí.

Představte si ptáka, který - celý šťastný - letí do vzdušného víru. Podívá se vzhůru, uvidí tam vyšší proudění a chce se k němu připojit. Opustí tedy svou obvyklou cestu a vydá se vzhůru. Nicméně podmínky mezi těmito dvěma úrovněmi jsou nejisté. Možná narazí na turbulenci a nakrátko klesne o něco hloub, nebo přeletí výš a mine vybraný proud. V meziprostoru může být let také složitější, než je zvyklý. Pták se na cestě neznámem, když opustil svůj obvyklý proud, dozví velmi mnoho o sobě a o létání. Objevuje nové okolnosti, které mohou ovlivňovat jeho let. Nakonec najde hledanou rovnováhu a doletí do vyššího proudu. Jeho zkušenost se podobá té vaší, když procházíte stavem prázdna.

Prázdno nastupuje, když opustíte nějaký aspekt některého svého osobnostního já, který přestal odpovídat tomu, kým se stáváte. Vaše osobnost se zas o něco víc poddává vedení vašeho vyššího já. Je to zrození další části vašeho vyššího já do fyzické reality.

Prázdno je stav přerodu a změny.

Na své cestě růstu budete zažívat stavy prázdna opakovaně. Když se přihlásí, můžete mít dojem, že váš život se rychle mění, něco nového je nablízku nebo že se vaše základy rozpadly a nemáte nic, čeho byste se mohli "chytit". Možná cítíte, že uvnitř se něco děje, ale ve svém životě zatím žádné změny nevidíte. Pro vaši osobnost to není příjemné rozpoložení, protože ta chce mít "své jisté".
Do prázdna vstupujete například mezi dvěma projekty, nebo když vaše poslední dítě právě opustilo domov, odešli jste ze zaměstnání a nevíte, co dál, nebo vás opustil někdo z vašich blízkých přátel, musíte se přestěhovat a podobně. Někdy máte pocit, že vstupujete do nového světa, kde se hraje jiná hra a vy ještě neznáte její pravidla.

Každé prázdno otevírá otázky srdce. Najednou si uvědomíte, že si kladete hluboké otázky typu: "Jak bych mohl/a více milovat a přijmout sebe sama? Rozdávám lásku? Kdo jsem? Mohu mít, co chci? Co bych ve svém životě nejraději dělala?"
Možná zjistíte, že se v tomto období své nejistoty chováte k druhým lidem jemněji a cítíte k nim větší lásku. Zvyšujete své vibrace a dosahujete za hranice svých starých zvyků a vzorů.

Ve stavu prázdna možná nebudete tolik toužit po společnosti jako jindy. Pokud jste žili vždycky v nějakém vztahu, může se stát, že se najednou ocitnete sami, bez hlavního vztahu. Nebo budete mít pocit, že se vzdalujete od svého partnera, přestože váš soucit a láska k němu či k ní vzroste. Ve stavu prázdna může klesnout i váš zájem o fyzický kontakt, který propojuje vaši auru s aurou druhého člověka. V období prázdna očišťujete svou auru od energie druhých lidí, což je součástí procesu zvyšování vašich vibrací.
Můžete mít také vnitřní pocit prázdnoty či osamění, přestože jste obklopeni lidmi. Možná budete chtít trávit více času o samotě. Potřeba být sám, popřípadě pocity osamění odrážejí vaši silnější touhu spojit se s vašim vyšším já. V hloubce své moudrosti víte, že kontakt s jinými lidmi vám nemůže nahradit spojení s vaším vyšším já. Ve chvílích prožitých o samotě poznáte lépe sami sebe. Je to příhodná doba k poznávání svých pocitů a myšlenek, k přemýšlení o tom, co dál se svým životem. S rostoucím poznáním a spřátelením se se sebou vaše pocity osamělosti zeslábnou.

Můžete se cítit zcela různě i po fyzické stránce - plní energie, nebo naopak ospalejší než obvykle. Spánek je příležitostí k vnitřní práci a vy ho můžete potřebovat více, abyste mohli strávit všechny probíhající vnitřní změny. Někteří lidé si dělají starosti, protože mají méně energie než jindy, a nedovedou si vysvětlit proč. Pokud nebudete respektovat svou potřebu odpočinout si, mohou vás postihovat lehčí nemoci, které vás přimějí ke klidu. Někdo si vytvoří bolesti v zádech nebo jiná tělesná zranění, kvůli kterým nemůže tolik pracovat, a tak má příležitost více odpočívat a přemýšlet.

V procesu zvyšování vibrací někdy procházíte také obdobím nejasnosti a zmatení. Prázdno je stav, kdy se nové ještě "neusadilo" a to staré zatím zcela neodešlo; obojí existuje vedle sebe. To může vyvolat zmatek, dokud si vše postupně neujasníte a nesrovnáte.
Vaše nálady mohou být nestálé. Můžete si připadat emotivnější než jindy, nebo s vámi naopak jen máloco pohne. Jelikož vaše vnitřní práce nabývá na intenzitě, cítí se odlišně i vaše mysl. Prázdno je období, kdy se učíte myslet novým způsobem. Může se vám zdát složitější myslet postaru. Někdy budete mít možná potíže myslet jasně, nebo zapomenete věci, které jste ještě včera věděli.
Napadne vás, jestli náhodou neztrácíte paměť. Hůře se budete rozhodovat nebo si vybírat, co chcete. Přitom ale budete zažívat momenty čisté mysli, kdy vámi budou proudit nové vhledy a ideje. Někdy si dokonce vzpomenete na dávno zapomenuté události z vaší minulosti.

Ve stavu prázdna můžete mít také jiné myšlenky než obvykle, jako byste se na věci dívali z jiného úhlu, jako byste si na svůj život posvítili a najednou uviděli všechno jinak, nově. Možná, že vše ve svém životě prozkoumáte a rozhodnete se, co si ponechat a čeho se zbavit. Můžete mít dokonce pocit, že se vám vše rozpadá pod rukama, nebo že věci, které jste považovali za jisté, už nefungují tak jako dřív. Jsou chvíle, kdy se pro vizi toho, kam se chcete dostat, budete muset vzdát něčeho, co jste vytvořili v minulosti.
Prázdno vám dává lekce o připoutanosti. Je to doba na zkoumání svých vztahů, citů, názorů a hodnot, kdy nahrazujete to, co vám už k ničemu není, něčím novým, co vám bude sloužit.

"Nevím" může být bránou k pravému vědění.

Prázdno je dobou nevědění. Můžete mít pocit nicoty nebo dojem nicnedělání. S novým poznáním se můžete spojit, jen když přestanete myslet a vědět v tom smyslu, jak jste byli zvyklí, a zakusíte nevědění. Tento stav nicoty a nevědění je stavem spíše bytí než dělání, stavem klidu a ticha. Mnozí z vás se prázdna děsí, protože vám nedává žádné pevné základy, ani jasnou identitu. To, s čím jste se v minulosti identifikovali, se možná mění, aby vznikl prostor pro vaši bohatší identitu.
Každý den se nechte na pár minut unést do prázdna tak, že ztišíte svou mysl. Zkoumejte nicotu. Ticho je bránou k většímu poznání a vy zjistíte, že místo toho "nic" nacházíte bohatství energií, které se slovy nedá popsat. Pokaždé, když vstoupíte do stavu prázdna, vyjdete z něj o něco vědomější.

Prázdno vám skýtá pestrou volbu a nové možnosti.

Vaše spojení s vaším vyšším já poroste a vy si budete přitahovat mnoho nových příležitostí odpovídajících vašim vyšším vibracím. Každé rozhodnutí učiněné ve stavu prázdna bude mít hluboké následky, protože jste na křižovatce mnoha možných budoucností. Nechte odejít všechny své předešlé myšlenky a předsudky a objevujte širokou škálu svých nových možností volby.
Najděte si čas na fantazírování a denní snění. Možná si všimnete, že často myslíte na budoucnost nebo na to, jak změnit běh věcí. I když zatím nevidíte konkrétní cestu, jak si vytvořit život, který chcete, představujte si dál svůj ideální život. Vaše vize vytvářejí budoucnost a vy si k sobě přitáhnete okolnosti, které vám pomohou vaše vize vyplnit.

Se zvyšováním svých vibrací se budete ve stavu prázdna pravděpodobně ocitat stále častěji. Stavy prázdna můžete zažívat jen v jedné oblasti života, zatímco ostatním se vyhne. Například vaše zaměstnání může být celkem stabilní a jisté, zatímco nějaký váš vztah prochází převratnou změnou.
Procházíte-li stavem prázdna v jakékoliv oblasti svého života, nebuďte na sebe přísní a mějte se rádi. Nedělejte si starosti, i když se před vámi ještě neobjevil žádný směr, kterým byste se mohli vydat. Uvědomte si, že rychle zvyšujete své vibrace, děláte hodně vnitřní práce a otevíráte své srdce větší lásce k sobě samotným. Tak si budete postupně tvořit nové, lepší životní okolnosti a podmínky. Milujte a přijímejte však i svou současnou situaci, neboť milovat stav, kde jsem, znamená dosáhnout rychleji své nové vize.

Ve stavu prázdna dojde vždycky k bodu zvratu. Nadejde chvíle, kdy se rozezní hluboká vnitřní melodie. Je to melodie sounáležitosti, silnější vůle, melodie rozhodnutí, které vás povede novým směrem. Nastane chvíle, kdy dojde k přerodu, kdy si jasněji uvědomíte, co chcete. Vaše sebeláska se zvětší a vy budete uvnitř vědět, že jste připravení začít vytvářet to, čeho chcete dosáhnout.
Zpočátku si můžete být tohoto nového rozhodnutí vědomi jen mlhavě, stejně jako způsobu, jakým ho prosadit. Podnikněte první kroky, které se před vámi otevřou, a ty další se objeví. Tehdy opustíte prázdno - období vhledů a otevírání nových možností - a vstoupíte do stadia realizování těchto svých vhledů v praxi. Teď jste jako pták, který nalezl vyšší vzdušné proudění, letíte v něm a objevujete, kam vás zanese.

Jako muž, který se musel přestěhovat, protože dům, který si pronajímal, se měl prodávat. Nic takového neplánoval, a tak byl z toho rozčarován. K tomu si ještě jeho nejlepší přítel našel práci v jiném státě a odstěhoval se. Muž měl pocit, že se mu vše rozpadá pod rukama. Nevěděl, co dál, protože dopsal svou knihu, na které nějaký čas pracoval, a neviděl před sebou žádný další krok.
Rozhodl se nesoustředit se na nepříjemné pocity, které měl, a raději se zabýval vzniklou příležitostí vytvořit si něco lepšího. Začal se vzrušeně dívat na nejistotu jako na výzvu a využil toto období k tomu, aby si udělal jasno, co vlastně chce. Představoval si, že má ještě krásnější domov než dřív, a brzy opravdu objevil báječné bydlení. Začal potkávat nové lidi a navázal nových přátelství, která ho podporovala a stimulovala. Přestal se také trápit tím, jakou další knihu bude psát, až jednoho dne, když odpočíval, dostal náhlý nápad, o čem by teď mohl psát. Když opustil prázdno a ocitl se ve větší jistotě, začal žít životem, který byl na daleko vyšší úrovni a daleko více jej naplňoval než ten, kterým žil dříve.

K tomu, abyste mohli využívat příležitosti, které nabízí stav prázdna, nemusíte čekat, až bude něco z vašeho života odcházet. Kdykoliv máte vnitřní pocit, že věci kolem vás už neodpovídají tomu, kdo jste, kdykoliv chcete nastoupit nový směr, jednoduše se ztište a vstupte do světa pravděpodobných budoucností. Představujte si, jak žijete jinou možnou budoucnost. Snažte se myslet pozitivně a expanzivně. Naučte se milovat nejistotu a objímat nové.

Život v prázdnu může být stimulující výzvou a otevírat nové prostory.

Nespěchejte s rozhodnutím jen proto, abyste měli vše opět pevně definované a jisté. Vesmír pracuje dokonalým způsobem a pokud se něco mění, jsou k tomu dobré důvody. Prázdno můžete opustit, až se rozhodnete, že jste připravení a že jste udělali všechny důležité vnitřní volby. Prázdno vám díky nedostatku strukturovanosti, menší jistotě a neznalosti konkrétních směrů pomáhá značně pokročit dopředu.
Až vyjdete z prázdna, budete mít chuť znovu se spojit s lidmi, možná v nové, prostornější rovině. Budete si jistější v tom, co chcete, a budete mít jasnější povědomí o smyslu svého života. Až opustíte prázdno a začnete uplatňovat své vhledy, uvidíte, jak se začínají projevovat pozitivní výsledky vaší vnitřní práce.
Milujte prázdno, protože ač se vám zdá, že se nic neděje, je to období zesílené vnitřní práce. V prázdnu máte příležitost vytvořit si novou, vyšší budoucnost. Doba nejistoty je také dobou nových možností. Využijte jich - jděte ke hvězdám! Představujte si, jak máte vše, po čem toužíte. Možná zjistíte, že se učíte stav prázdna dokonce milovat, protože vám dává příležitost k velkému skoku a k urychlení vašeho růstu.

* * *

- z knihy Duchovní růst, Sanaya Roman



Emoční zajídání a jak ho zastavit

Publikoval v Práca na sebe ·
Zjišťujete, že otevíráte ledničku pokaždé, když je vám mizerně nebo cítíte nějaký neklid? Hledání útěchy v jídle je velmi časté a je to součástí návyku zvaného emoční zajídání.
Lidé, kteří zajídají emoce, sahají po jídle několikrát do týdne (někdy i častěji), aby potlačili a zklidnili nepříjemné pocity. Často pak také trpí pocity viny nebo studu za to, že takto jedí, což je ještě hlouběji uvádí do koloběhu přílišného jedení a s ním spojených dalších problémů, jako je např. nadváha.

Co způsobuje, že někdo začne kvůli svým emocím jíst?
Může to být cokoli od pracovního stresu přes finanční a zdravotní potíže až k těžkostem ve vztahu. Je to problém, který se týká obou pohlaví, častěji však žen.

Proč právě jídlo?
Nepříjemné pocity mohou člověka vést k pocitu prázdnoty, kterou se snaží vyplnit jídlem. Tak dosahuje falešného pocitu naplnění/plnosti a dočasné celistvosti.

Dalšími důvody mohou být:
nedostatek podpory ze strany druhých či společnosti, když ji člověk potřebuje
neúčast na aktivitách, které obvykle lidem pomáhají uvolňovat stres, smutek a jiné emoce
neschopnost rozpoznat skutečný a emocionální hlad
negativní hovory vedené se sebou samými, které ještě zvýší naši potřebu jíst
nevyvážená hladina kortizolu jako odpověď na stres, která vede ke vzniku chutí
hormonální změny

Emoční hlad vs. skutečný hlad
Lidé musejí jíst, aby přežili. Proto si možná kladete otázku, jak rozlišit, kdy máte opravdu hlad a kdy máte pouze nutkání se najíst, abyste zajedli své emoce. Podle kliniky Mayo existuje mnoho rozdílů, které vám mohou pomoci tyto dva případy rozlišit.
Fyzický (skutečný) hlad se dostavuje pomalu a přirozeně, zatímco emoční se objevuje náhle a velmi naléhavě.
Při skutečném hladu si vybíráte z více jídel, kdežto u emočního jedení toužíte po jedné konkrétní věci.
Když se najíte při skutečném hladu, dostaví se pocit plnosti, podle kterého poznáte, že nastal čas přestat jíst - u emočního jedení jíte dál a dál a nic vás nenasytí.
Při najezení u skutečného hladu nemáte žádné výčitky - u emočního zajídání máte pocit viny nebo hanby.
O který případ se jedná, tedy můžete poznat podle toho, jak se cítíte poté, co se najíte.

* * *

JAK EMOČNÍ ZAJÍDÁNÍ ZASTAVIT

1. Uvědomte si, že to není řešení
Přestože vám snědení vytouženého jídla může přinést dočasný pocit uspokojení, následně se dostavují pocity viny a handy, které vás přimějí se zase najíst. Problém tím tedy nemizí, pouze se zvětšuje. Tento cyklus obvykle neskončí, dokud si člověk nepřizná citové potřeby, které se snaží zaplnit jídlem.

2. Najděte jiné způsoby, jak se vyrovnat se stresem
Nalezení jiného způsobu, jak se vyrovnat s negativními emocemi, je často prvním krokem k překonání emočního zajídání. Může to být psaní do deníku, čtení knih nebo vyhrazení si několika minut na relaxaci a vydechnutí.
Je třeba trpělivost a čas, než si přenastavíte své myšlení z hledání jídla na cestu k jiné úlevě. Nebojte se experimentovat a vyzkoušejte všelijaké druhy aktivit, abyste zjistili, co vám nejvíce pomůže.

3. Hýbejte se
Někteří lidé nacházejí pomoc v pravidelném pohybu. Procházka či proběhnutí po okolí nebo rychlá jóga vám mohou pomoci zvládat citově vypjaté okamžiky.
V jedné studii byli účastníci požádáni, aby osm týdnů cvičili jógu. Byli pak více soustředěni na své vědomí a lépe chápali sami sebe i situace, ve kterých se nacházeli. Ve výsledku pak bylo prokázáno, že pravidelné cvičení jógy může být velmi užitečnou prevencí rozpolcených emočních stavů jako je úzkost nebo deprese.

4. Vyzkoušejte meditaci
Mnohým lidem pomohlo, když se obrátili k vnitřní práci např. ve formě meditace. I studie velmi doporučují vědomou meditaci jako léčbu poruch přijímání potravy a emočního zajídání. I prosté hluboké dýchání je meditací, kterou můžete dělat kdekoli. Posaďte se na klidném místě a zaměřte se na svůj vlastní dech - pomalé vdechování a vydechování.
Mnohé meditace můžete najít také na YouTube.

5. Veďte si jídelní deník
Vedení záznamů o tom, co jíte a kdy, vám může pomoci zjistit, co ve vás vyvolává potřebu emočního jedení. Můžete si vést poznámky do sešitu nebo i do mobilu, kde jsou navíc k dispozici i mnohé aplikace.
Přestože to může být těžké, zkuste si psát opravdu všechno, co jíte - ať už je toho hodně nebo málo - a znamenejte si k tomu, jaké jste měli v tu dobu pocity.
Jídelní deník může být také užitečný vašemu lékaři nebo terapeutovi, rozhodnete-li se vyhledat profesionální pomoc.

6. Jezte zdravá jídla
Zajištění dostatku potřebných živin pro vaše tělo je také klíčové. Může být obtížné rozlišit skutečný a emocionální hlad. Pokud však jíte v průběhu dne zdravě, snáze poznáte ten rozdíl, než když jíte z nudy, smutku či stresu. Máte-li přesto nutkání jíst, volte si zdravé svačinky, jako je čerstvé ovoce či zelenina, popcorn bez příchuti nebo jiná nízkokalorická a nízkotučná jídla.

7. Vyřaďte svá největší pokušení úplně ze své lednice
Máte-li již zásoby jídel, ke kterým se nejvíce uchylujete, zkuste je někomu věnovat. Zejména pokud jde o vysoce tučná a kalorická jídla, jako jsou chipsy, čokoláda nebo zmrzlina. Také nikdy nechoďte nakupovat, když vás přepadají chutě. Běžte si nakoupit, až to přejde.
Nebudete-li mít svá nejčastější pokušení vůbec po ruce, může vám to velmi pomoci rozbít celý cyklus, protože tím dostanete čas se nejdříve zamyslet a přehodnotit to.

8. Věnujte pozornost objemu
Odolejte pokušení sníst celý balíček chipsů nebo celou hromadu nějakého jídla na svačinu. Odměřování porcí a volba menšího množství jídla vám pomůže získat kontrolu nad tím, co a kolik toho do svého těla přijímáte. Sníte-li malou porci, ponechte si čas, než si dáte další. Mezitím můžete vyzkoušet jinou techniku, jak se uvolnit, jako např. dýchání zhluboka.

9. Vyhledejte pomoc
Nezůstávejte sami, když je vám smutno nebo úzko. I krátký hovor s přítelem či přítelkyní po telefonu může pro vaši náladu vykonat zázrak. Existují také podpůrné skupiny, které vám mohou pomoci, jako jsou Anonymní přejídači (https://anonymniprejidaci.cz/), což je organizace pomáhající všem, kdo trpí nějakou poruchou příjmu potravy, nejen přejídáním.
Váš lékař vám může také dát doporučení k poradci, který vám pomůže identifikovat emoce, které stojí za vaším nutkavým hladem.

10. Nenechte se rozptylovat
Možná zjistíte, že se uchylujete k jídlu, když sedíte u televize, počítače nebo jiného rozptýlení. Kdykoli si příště toto uvědomíte, vypněte to, co vás rozptýlilo. Tím, že se soustředíte plně na své jídlo, na každé sousto a na úroveň svého nasycení, můžete zjistit, že právě jíte emocionálně. Některým lidem pomáhá k větší kontrole vědomě sousto přežvýkat 10-30x, než ho spolknou.
Toto všechno dává vaší mysli čas, aby se stihla sladit s vaším žaludkem.

11. Hovořte se sebou hezky
Pocity viny a studu jsou u emočního zajídání naprosto běžné. Je důležité, abyste zapracovali na tom, jak sami se sebou hovoříte. Jste-li na sebe oškliví, budete cítit ještě větší nutkání jíst, a o to hůř vám bude. Celý cyklus se tak ještě prohloubí. Místo toho, abyste na sebe šli tvrdě, zkuste se ze svých nezdarů poučit. Přijměte to jako příležitost naplánovat si svou budoucnost. A nezapomeňte se za své úsilí odměňovat - dopřejte si příjemnou koupel, vyjděte si na hezkou procházku, atd.

* * *

Přestože vám jídlo může dočasně pomoci ztišit vaše emoce, z dlouhodobého hlediska je důležité určit pocity, které se skrývají za vaším emočním hladem. Je třeba najít alternativní zdravé způsoby, jak se vyrovnat se stresem, jako je např. cvičení, podpora druhých a nové návyky kontrolovaného a vědomého jídla.

Je to těžká práce, ale zároveň je to příležitost, jak se více spojit se sebou samými a se svými pocity. Krok za krokem a den za dnem si budete lépe rozumět a budete si osvojovat nové, zdravější stravovací návyky.

Pokud si své emoční zajídání neuvědomíte nebo ho neřešíte, může vás zavést i k velmi vážným poruchám příjmu potravy. Cítíte-li, že jsou vaše stravovací návyky mimo vaši kontrolu, je důležité vyhledat odbornou pomoc. Váš lékař či terapeut vám mohou dále doporučit poradce či dietologa, aby vám pomohli uzdravit jak duševní, tak i fyzické příčiny vašeho emočního zajídání.

* * *

zdroj: https://www.healthline.com/health/emotional-eating#1
překlad: Magda Techetová




Zlovolná mysl

Publikoval v Práca na sebe ·
Zlovolná mysl se napájí jedem hněvu. Není schopna zastavit se ani na okamžik a všimnout si, co cítí nebo jak se chová. Je to mysl, která ztratila perspektivu. Jakmile se jednou chopí vedení, škodám, které páchá, není konce. V některých případech se soustřeďuje na pomstu, jindy jen na ovládání a prosazování svého.

Když se cítíte ohroženi, napadeni nebo nedostatečně ohodnoceni, zlovolná mysl vám našeptává, že když na oplátku zaútočíte vy, vrátí vám to pocit bezpečí nebo vyléčí poraněnou hrdost. Jenže tak to není - je tomu přesně naopak. Když zaútočíte na oplátku vy, zvětší se váš strach z odvety a přijdete o svou sebeúctu. Nenávist nedělá mezi lidmi žádné rozdíly. Podobně jako u autoimunitního onemocnění, kdy tělo napadá své vlastní orgány, nenávist začne požírat váš pocit pohody. Jestliže se ocitnete ve spárech zlovolné mysli, snadno propadnete alkoholu nebo drogám a podléháte nezvladatelnému rozrušení, které může vést až k vážným zdravotním problémům, jako jsou infarkt, mrtvice a další fyzické symptomy všeho druhu.




Když se zlovolná mysl nedá zastavit, drtí všechno, co jí stojí v cestě. V mnoha ohledech se podobá vyhladovělé šelmě, která se neohlíží na to, koho zadáví. Když jste v jejím sevření, můžete ublížit i těm, kteří jsou vám nejbližší, zejména sobě. Samozřejmě existují různé stupně zlovolnosti a někdy dokážete vidět světlo a dáte se přesvědčit. Jindy zase ne.




Jednat ve hněvu se často považuje za projev síly. Pocit síly, který při útoku cítíte, ve vás vzbuzuje přesvědčení, že to, co děláte, je nezpochybnitelně správné. Avšak poté co nenávist pomine a věci jsou horší než předtím, se obvykle cítíte slabí a vyčerpaní. Vzrušení, které s sebou nese hněv, se dá zaměnit za skutečnou sílu. Skutečná síla od vás požaduje schopnost odmítnout naléhání zlovolné mysli, schopnost jasně vidět situaci s náležitým odstupem a také dokázat reagovat soucitně.


Každodenně vidíme, jak se po celém světě šíří nenávist a násilí, a vstupuje i do našich životů. Abychom se tohoto jedu zbavili, nestačí jenom usekat větve (výrazy hněvu); musíme jít až ke kořenům a vytrhat je.

I když si toho možná nejste vědomi, zlovolná mysl zná mnoho způsobů, jak ve vašem životě zakořenit a růst. Jeden účinný způsob spočívá v tom, že vám namlouvá, že vy jste v právu a ostatní se mýlí, že život je boj a vy musíte vyhrát, že všichni ostatní jsou vaši nepřátelé a nezáleží na tom, koho rozdrtíte na své cestě k horním příčkám žebříku. Zlovolná mysl vám říká, že když vám někdo ublíží, musíte mu to oplatit dvojnásob, abyste mu zabránili v opakování útoku. Zlovolná mysl si prostě neuvědomuje, že žádný čin provedený v hněvu nezabrání tomu, aby nějaká situace nenastala; naopak zajistí, že k ní určitě dojde.


Prostřednictvím útoku klidu nedojdete. Čím více nenávisti vysíláte směrem k druhým, tím více se jí vrací do vašeho vlastního života. To je základní životní zákon. Je nezvratný a neproměnný. Ti, jimž bylo ublíženo, dříve či později povstanou a vše se vám vrátí. I když to třeba neudělají osobně, vy k sobě přitáhnete jinou rozhněvanou osobu nebo negativní situaci. To jsou cykly karmy, osudu a lítosti.


Jak se dají ukončit? Jestliže se chcete zbavit strachu, musíte pracovat s nenávistí ve svém vlastním životě. Jelikož tento pocit je pro většinu z nás i pro společnost jako takovou nepřijatelný, musejí se hněv a nenávist skrývat. Potlačujete nenávist, příjemně se usmíváte a děláte všechno pro to, aby to vypadalo, že jste tak oduševnělí nebo svatí, že ani nevíte, co je to hněv. Jenže hněv nás přepadá všechny. Zlovolná mysl je tady stále, čeká na příležitost, aby se projevila. Pokud ji máte skutečně vykořenit ze života, musíte být především ochotni přiznat si, že existuje, a postavit se jí tváří v tvář.

Když to uděláte, stane se něco zvláštního. Podobně jako v případě strachu, jakmile se mu podíváte do očí a odhalíte jeho lži, hněv začíná kolísat a slábnout. Nemá vlastní sílu, žije z té, kterou mu dáváte vy. Když uvěříte lžím, které vám vykládá, začnou metastazovat jako rakovina. Avšak když jste na stráži a odmítnete uvěřit, ve skutečnosti začínáte hněv vykořeňovat. Existuje mnoho způsobů, jak hněv odmítnout, a ty dodají vaší duši potřebné vitaminy a minerály. Vybudují vám duševní imunitní systém a posílí vás.

Jeden z kořenů hněvu je jeho neustálé ospravedlňování. Někteří lidé mají pocit, že je to přirozené, ba zdravé, když se zlobí, a vylévají si svůj hněv na druhých. (Jedna věc je dát najevo hněv zdravým, zodpovědným a konstruktivním způsobem, a úplně něco jiného je použít jej k napadení, obvinění druhých, odsouzení, oklamání a tak dále.) Jestliže se snažíte ospravedlňovat svůj hněv, dokážete si najít všechny možné teorie, víry a důvody, proč by měl hněv ovládnout váš život.

I vy jste se jako většina lidí asi naučili věřit, že když vás lidé urazí nebo napadnou, je zdravé a vhodné dát jim taky co proto. Že pokud to neuděláte, každý si o vás může otřít boty. Někteří lidé jsou pořád ve střehu, jestli se k nim někdo nebude chovat urážlivě nebo arogantně - jenom čekají na příležitost, aby mohli dát najevo svůj hněv.


Existuje celá řada způsobů, jak lze odpovídat na urážky konstruktivně a nenechat se pohltit vírem negativních emocí. Můžete dokonce přistoupit k zážitku utrpěné urážky jako k příležitosti k růstu. Ale nejdříve musíte uvěřit, že i když vás někdo urazí, může to mít pro vás pozitivní výsledek. Urážka k vám mohla přijít, aby očistila karmu - aby vyrovnala něco negativního, čeho jste se možná dopustili v minulosti. Nebo vás mohla zastihnout, aby vám pomohla k větší síle a vytrvalosti, abyste se naučili nereagovat impulzivně. A možná vás také vyzývá, abyste v sobě probudili soucit a lépe se podívali, jaká je ve skutečnosti ta druhá osoba.
Pokud neberete urážku osobně, nemůže vás vůbec ranit. Uvědomte si, že člověk, který vás urazil, musí nějak trpět, když se tak chová. Urážkou vlastně dává jen najevo, že potřebuje soucit a lásku. Můžete odpovědět laskavě; můžete mu na oplátku nabídnout porozumění.

Dalším kořenem zlovolné mysli je představa, že svět je rozdělený na dva tábory: Lidé jsou buď dobří nebo zlí. Vy jste ovšem vždycky v tom správném táboře a všichni ostatní v tom špatném. A je samozřejmě v pořádku ten druhý tábor nenávidět - možná ho i zničit. Možná dokazujete svou cenu tím, že o druhých prohlašujete, že oni jsou ti zlí nebo pomýlení.

Falešná hrdost vás nutí, abyste stále hleděli na ostatní svrchu, promítali do nich své vlastní obavy, aniž se podíváte, jací jsou doopravdy. Když jste v zajetí falešné hrdosti, nenapadne vás uvědomit si, že ten, koho považujete za svého nejhoršího nepřítele, se může zítra stát vaším nejlepším přítelem. Přátelé se stále mění v nepřátele a nepřátelé zase v přátele. Nežijeme v černobílém světě. Stálá je jenom změna - včetně změny srdce a mysli.

* * *

- z knihy Beze strachu, Brenda Shoshannaová



Ruští vědci dokázali, že DNA lze přeprogramovat slovy a frekvencemi

Publikoval v Práca na sebe ·
Vesmír o nás: Ruští vědci dokázali, že DNA lze přeprogramovat slovy a frekvencemi

POTVRZENO DNA NAŠIM SLOVŮM NASLOUCHÁ

Lidská DNA je biologický počítač, který v mnoha ohledech předčí ty umělé. Jde jen o to si jej šikovně naprogramovat. To, co od dávných dob věděli šamani, kněží a duchovní učitelé, nyní potvrdili svým výzkumem i vědci – lidské tělo se dá léčit i opravovat pouhými slovy. Genetický kód totiž používá tatáž pravidla jako lidský jazyk.

K těmto poznatkům došel tým ruských vědců pod vedením biofyzika a molekulárního biologa Pjotra Gargajeva ve snaze vysvětlit fenomény, jako jsou jasnozřivost, intuice, spontánní vyléčení, léčení na dálku, sebeléčení, afirmační techniky, neobvyklá světelná aura obklopující lidi (zvláště spirituální mistry), ovlivňování počasí myslí a jiné.


Jak známo, pouze 10 procent naší DNA je využito ke stavbě bílkovin, zbylých 90 procent je považováno západními vědci za neužitečnou veteš. Ruští výzkumníci jsou však přesvědčeni, že příroda není hloupá, a tak se rozhodli právě tuto část DNA prozkoumat. Podle nich lidská DNA nezodpovídá pouze za stavbu lidského těla, ale slouží také jako úložiště dat a pro komunikaci. Ruští lingvisté objevili, že genetický kód, zejména v oněch zdánlivě zbytečných 90 procentech, se řídí stejnými pravidly gramatiky a syntaxe jako naše lidské jazyky. To znamená, že jazyky nevznikly jen tak náhodně, ale jsou odrazem naší vlastní DNA.

Ruský tým rovněž zkoumal vibrační chování DNA a i zde došel k zajímavým závěrům. „Živoucí chromozomy fungují jako solitonický / holografický počítač využívající laserové vyzařování endogenní DNA,” stojí v jejich studii. To znamená, že například dokáží modulovat jisté frekvenční vzorce do laserového paprsku, a tím ovlivňují frekvenci DNA a také samotné genetické informace. Ruští vědci experimentálně dokázali, že živoucí substance DNA (v živé tkáni, nikoliv in vitro) budou vždy reagovat na jazykem modulované laserové paprsky, dokonce i na radiové vlny, pokud jsou použity vhodné frekvence (zvuk).

To vysvětluje proč mají afirmace, autogenní trénink nebo hypnóza tak velký vliv na lidi a jejich těla. Je to naprosto normální a přirozené pro naši DNA reagovat na frekvence.

Zatímco západní výzkumníci postupují tak, že vyříznou jednotlivé geny z DNA řetězců a vloží je jinam, Rusové s nadšením vytvořili zařízení, které ovlivňuje buněčný metabolismus skrz modulované rádiové a světelné frekvence, čímž opravují genetické defekty. Gargajevova výzkumná skupina úspěšně dokázala, že touto metodou mohou být opraveny například i rentgenem poškozené chromozomy. Vědci dokonce zachytili informační model určité DNA a přenesli jej, čímž přeprogramovali buňky dalšího genomu. Takto úspěšně přeměnili žabí embrya na embrya salamandra jednoduše převáděním informačního vzorce DNA, aniž by došlo k nějakým vedlejším efektům. To představuje neuvěřitelnou, svět transformující revoluci a senzaci: pouhým jednoduchým použitím vibrací (zvukových frekvencí) a jazyka namísto archaického postupu řezání! Ruský experiment ukazuje na ohromnou moc vlnové genetiky, která má samozřejmě větší vliv na tvorbu organizmů než biochemické procesy alkalických sekvencí.

Esoteričtí a spirituální učitelé odedávna věděli, že tělo je programovatelné slovy a myšlenkami. Nyní je to však vědecky ověřené a zdůvodněné. Samozřejmě, že frekvence musí být správná. A to je také důvodem, proč ne každý je v tomto programování stejně úspěšný. Je nezbytné, aby jedinec pracoval na svých vnitřních procesech vývoje, aby mohl dosáhnout až k vědomé komunikaci s DNA. Ruští vědci však vyvíjejí metodu, která nebude na těchto faktorech záviset a bude vždy funkční za předpokladu použití správné frekvence. Nicméně čím výše je vědomí konkrétního jedince vyvinutější, tím méně je potřeba technických pomůcek a zařízení.

http://arkadypetrov.ru/stati/petr-garyaev.html





Tretie oko

Publikoval v Práca na sebe ·
Tretie oko je neviditeľným okom, ktoré nám umožňuje vidieť pod povrch materiálneho, viditeľného sveta. Podľa niektorých vedcov je tretie oko priamo napojené na silný a dôležitý energetický uzol, ktorý sa nachádza priamo uprostred nášho čela.

Tento bod sa nájdete približne 3 cm nad stredom medzi obočím. V tomto článku bližšie opíšeme, čo možno očakávať, ak sa nám podarí otvoriť naše tretie oko neúmyselne.

Tretie oko

Má tvar podobný vajíčku a nachádza sa vo vnútri lebky. Tradovaná predstava kozmického vajca, z ktorého sa vyliahlo  všetko stvorenie, je v skutočnosti metaforou pre naše tretie oko.

Keď tretie oko aktivujeme, môže sa nám podariť vytvoriť, alebo presnejšie povedané zmeniť náš svet a život do úplne novej podoby.

Tretie oko, ktoré je považované za bránu do našej duše, sa tiež niekedy nazýva „adžňá“. Jeho otvorenie a aktivácia má za následok, že začneme jasne vnímať aj inak neviditeľné, nehmatateľné svety.

Vďaka aktivovanému tretiemu oku získavame schopnosť vnímať vesmírne vedomie. Toto vesmírne vedomie je zdrojom poznania a múdrosti, ktoré nemožno získať materiálnymi prostriedkami či materialistickým prístupom.

Podľa všeobecne rozšíreného presvedčenia, ak máme aktivované tretie oko, máme aj schopnosť telepatie, dokážeme vidieť duše a duchov či dokonca prijímať prorocké odkazy a vízie z vyšších sfér.

Z tohto dôvodu boli ľudia s aktivovanou treťou čakrou často označovaní tiež za „jasnovidcov“.

Helena Petrovna Blavatská, významná osobnosť duchovného života druhej polovice 19. storočia, vo svojej teozofickej náuke uvádza, že schopnosť tretieho oka je v priamej súvislosti s epifýzou (nazýva sa tiež šuškovité teliesko) v našom mozgu.

Všetko nasvedčuje tomu, že neobyčajné schopnosti tretieho oka boli u človeka v minulosti rozvinuté viac než je tomu dnes. V priebehu posledných storočí, ako ľudstvo postupne zabúdalo na svoj duchovný, božský pôvod, tretie oko začalo postupne atrofovať.

Po nejakom čase sa tretie oko zmrštilo, a tak sa z neho stala epifýza, ktorá sa niekedy nazýva aj šuškovité teliesko či šišinka. Dodržiavaním určitých životných zásad a využívaním určitých techník však epifýze možno prinavrátiť jej pôvodnú veľkosť a s tým súvisiace neobyčajné schopnosti tretieho oka.


Ako môžeme tretie oko aktivovať?

Aby sme mohli odpovedať na túto otázku, budeme si musieť o treťom oku povedať ešte niečo viac. Poďme si teda ujasniť niekoľko vecí.

Keď sa tretie oko otvorí mimovoľne, samo od seba, prejavuje sa to úplne inak ako keď sa nám ho podarí otvoriť zámerne. „Príznaky“ mimovoľného otvorenia tretieho oka často vedú k mnohým problémom, a preto je takéto otvorenie tretieho oka považované za nežiaduce.

Existuje však aj viacero „dobrých“ a „tvorivých“ spôsobov ako možno čakru tretieho oka aktivovať. Na internete je k dispozícii množstvo článkov, ktoré podávajú návod ako tretie oko „otvoriť“ bez ujmy.

Ak sa venujete meditácii (rádža joga) alebo cvičeniam qi gong, tretie oko máte už pravdepodobne otvorené.

Nerovnováha v pôsobení tretieho oka

Ak sa naše tretie oko nachádza v disharmonickom stave, môžeme začať pociťovať viacero problémov. Po fyzickej stránke sa môže jednať napríklad o zhoršenie zraku, bolesti hlavy ale aj problémy so sluchom a čuchom.

Po emocionálnej stránke môže mať zablokovaná čakra tretieho oka zase za následok vznik iluzórnych a skreslených predstáv o vlastnom živote, nadmernú zasnenosť a až odtrhnutie sa od pozemskej reality, prelietavosť a ignorovanie našej intuície.

5 príznakov náhodne otvoreného tretieho oka

1. Farby a denné svetlo „vidíme“ úplne inak než predtým

Aktivované tretie oko sa občas nazýva aj šiesty zmysel, pretože keď je aktivované, ovplyvní aj všetky ostatné zmysly, no najviac práve zrak. Preto sa aj nazýva „okom“.

Farby sa nám budú zdať žiarivejšie a svetlo jasnejšie. Môžeme však tiež začať rozoznávať aj zvláštne vône. Okrem toho môžeme dokonca cítiť a počuť vnemy, ktoré v skutočnosti neexistujú.

Takéto takmer psychotické stavy sú bežné pre väčšinu ľudí, ktorým sa podarilo neúmyselne tretie oko aktivovať.

2. Mávame živé a čudné sny, ktoré nás oberajú o spánok

Je to tak. Živé sny a zhoršený spánok je najčastejším trápením, ktoré nás postihne, ak sa naše tretie oko otvorí mimovoľne.

Keďže všetko vnímame na omnoho jemnejšej a hlbšej úrovni, budeme tiež „zachytávať“ aj vízie a telepatické odkazy z vyšších sfér. A najjednoduchší spôsob ako ich môžeme „prijímať“ je práve prostredníctvom snov. Naše sny sa tak stanú bojovým poľom čudných emócií a obrazov.

V prípade, že sa živé sny a nedostatok spánku ešte viac zintenzívnia, ľudia často siahnu po liekoch na spanie, čím donútia tretie oko znovu atrofovať.


 
3. Bolesti hlavy a zvláštne ťaživé pocity

Tie sú často výsledkom nerovnováhy v našich čakrách.

Náhodné otvorenie tretieho oka veľmi často poukazuje na fakt, že medzi našimi čakrami sme zatiaľ ešte nedosiahli rovnováhu, ako aj to, že sme ešte nevykonali žiadnu ozajstnú očistu.

To je dôvod, prečo sa všetky tieto „energie“ začnú prejavovať problematickým spôsobom. Nenaolejované koleso sa otáča tiež, no o dosť ťažšie. A keď na takéto koleso vyvinieme ešte väčší tlak, môžu nastať problémy.

To isté sa môže stať s našimi čakrami, ktoré majú údajne podobu energetických otáčajúcich sa kruhov alebo kolies. Netreba však zvlášť zdôrazňovať, že ak sa u nás pravidelne objavujú bolesti hlavy, mali by sme navštíviť nášho lekára.

4. Začíname mať pocit, že každodenný skutočný svet je len snom

Pri neúmyselnom aktivovaní tretieho oka sa tiež budeme cítiť byť odtrhnutí od skutočného sveta.

Budeme mať ten zvláštny pocit akoby sme žili iba vo sne, ako keby bolo všetko len podvod a na ničom už nezáležalo.

Tento životný pocit je výsledkom toho, že otvorené tretie oko nás spája s vyššími sférami a takpovediac nás núti viac vnímať existenciu týchto sfér než existenciu každodenného hmotného sveta.

5. Naše vzťahy s inými sa začnú rýchlo meniť

To, že je aktivovaná čakra nášho tretieho oka, budeme ešte viac vidieť a pociťovať práve vo vzťahoch s druhými, najmä v tých dlhodobejších. Čo sme predtým považovali za pravdivé a poctivé, začneme teraz možno vnímať ako falošné a úbohé.

Otvorené tretie oko rozpozná pravdu rýchlosťou väčšou než je rýchlosť svetla.

Ak však nie sme pripravení na takýto príval informácií, môže sa stať, že situáciu nezvládneme a niektoré z našich vzťahov sa rozpadnú.


 
Spracovala: Silavedomia.sk




Neboj se pustit své suché lístky

Publikoval v Práca na sebe ·
"Váháš-lis propuštěním bolesti ze svého nitra kvůli domnění, že to neuneseš a žetě tvá bolest zničí, na chvíli se prosím posaď venku v přírodě a podívej se na lístky, které volně opadávají z korun stromů. Tak je to jednoduché. Strom nijak netrpí. Lístky, které opadávají, prostě letí svou cestou, zcela přirozeně a nenuceně, v míru a světle slunečních paprsků. Kdyby se je strom snažil držet nadáleve svých korunách, jen by ztrácel energii, protože by je vyživoval zbytečně. Jim by to nepomohlo a on by byl znavený a nemocný z vyčerpání.Suché lístky bez života potřebují jít. I vítr jim v tom pomáhá. Lehce opadající lístky odnáší jemný vánek, ty vytrvalé pak popožene silnější vítr. V obou případech však listy pokračují dál, pokrývají zemi a postupně se stávají její součástí, aby na jaře mohly opět vykouknout z pupenů v celé své kráse a plné života. Neboj se tedy nechat odejít svou bolest, neboj se, že by tě tvá bolest přemohla. Věř, že může jít stejně snadno jako lístky, které vidíš se vznášet ve slunečním světle, a odevzdej ji Bohu i Matce Přírodě, kteří se o ni postarají. Můžeš si vydechnout. Všechno bude v pořádku. Stejně jako strom nikdy nepřijde o zdravé, zelené listí, které je potřebné, ani ty nikdy nepřijdeš o nic, co by bylo pro tvůj život nezbytné. Neboj se tedy propustit to, co ti působí bolest. Svěř to všechno do jejich rukou a nechej jim to. Důvěřuj Síle, která pečuje o všechny živé bytosti na této Zemi a která každé z nich milosrdně poskytuje plnou náruč lásky, v níž se mohou uschovat a schoulit, kdykoli to potřebují."




* * *

- Poselství stromů, M.T.




Vplyv mysle

Publikoval v Práca na sebe ·
Co z vašeho života jde ovlivnit silou mysli? Zdraví, úspěchy, dovednosti? A do jaké míry to jde ovlivnit? Jak se ukazuje, odpovědí na to, kolik toho jde ovlivnit je "hodně".

Budeme se chvíli zabývat myšlenkami jistého muže jménem Sanjay Gupta, který je neurochirurg a profesor na Emory University’s School of Medicine. Sanjay získal řadu ocenění a je doktorem na pravém místě. Kdo jiný než on by nás měl poučit o mozku? A právě Sanjay se jako host objevil v podcastové sérii s názvem "Nekonečný potenciál", kde diskutoval o tom, jak můžeme přeměnit naše mozky tak, abychom v životě dosáhli většího úspěchu.

Nemusíte se bát, nepůjde o vymývání mozků, spíše jen o odemykání potenciálu, který každý mozek skrývá. "Náš mozek je pro sebe svou vlastní galaxií. Teprve teď začínáme chápat, čeho je schopen. Je docela možné, že by kombinace neurochemikálií mohla stimulovat to, co považujeme za vědomí," řekl Sanjay. (Neurochemikálie jsou malé organické molekuly, které se účastní nervové aktivity.)

Doktor Sanjay Gupta strávil roky trénováním nejen své mysli, ale i svých rukou, aby se i pod tlakem dokázal uklidnit. V jeho práci by nervozita a její následky mohla na pacienty mít katastrofální dopad.

Vysvětluje, že pouhou změnou myšlenek můžeme ovlivnit srdeční frekvenci, krevní tlak i imunitní systém. To znamená, že pokud chcete být opravdu úspěšní, musíte svůj mozek trénovat, aby dokázal přemýšlet takovým způsobem, který vás na úspěch připraví.

Obrovská síla vizualizace

Svěží vítr pro váš mozek je výsledkem neuroplasticity, která zahrnuje dvě věci:

1) Neurogeneze - růst nových neuronů

2) Synaptogeneze - vznik nových propojení mezi neurony

Podpořit vznik nových neuronů a spojení mezi nimi můžete několika věcmi, mezi které patří meditace, sebezkoumání, všímavost, kladení smysluplných otázek a vizualizace.

Prostřednictvím poslední zmiňované činnost můžete přeměnit abstraktní naději v obraz, který vás bude motivovat, inspirovat a povede vás. Podle studie "Budoucnost paměti: Pamatování, představivost a mozek" lidský mozek nedokáže vždy přesně rozlišit mezi pamětí a představou budoucnosti. Jinými slovy, když si představujete svůj konečný cíl, můžete poté společně vy a váš mozek usilovat o jeho (znovu)vytvoření, ale tentokrát ve skutečném světě.

Toho využívá mnoho sportovců. Jeden z nich říká: "Den před zápasem si detailně představuji stadion, kde budu zítra hrát. Představuji si, jak bude foukat vítr (hraje na pozici kopáče v americkém fotbalu, takže je pro něj vítr důležitý) i jací budou fanoušci."

Závazek k činnosti

Aby se váš mozek dlouhodobě ideálně rozvíjel, musíte procvičovat vizualizaci nejméně šest týdnů. Nejde ale o nic hrozného, protože stačí avizovaných 5 minut denně. Sanjay Gupta doporučuje se vizualizaci věnovat pět až deset minut denně.

Správná denní doba asi neexistuje. Musíte si najít čas, který vám bude vyhovovat. Pokud nemáte čas přes den, můžete to vyzkoušet večer v posteli, nebo naopak ráno po probuzení. Před zahájením procesu vizualizace si položte tyto otázky:
•Jaký je můj jedinečný talent? (Jedinečný neznamená, že jsem jediný na světě, kdo ho má, ale že je to něco, co mi opravdu jde.)
•Kdo z toho bude mít prospěch?
•Jaká je moje vášeň?
•Jaké jsou mé základní hodnoty?
•Jaké jsou mé cíle?

Je důležité si představovat, kdo chcete být nebo čeho chcete dosáhnout. Například můžete chtít předvést skvělou prezentaci, která udělá dojem na všechny kolegy i na šéfa. Přemýšlejte o tom (vizualizujte si), jak půjdete do přední části kanceláře a pevným hlasem budete sebevědomě mluvit a pak si zasloužíte uznalý potlesk.

Když nyní máte tento obraz ve své mysli, musíte jednoduše vnutit vaší vizi/představám, že se to děje. Pak se to uloží do vaší paměti jako skutečný zážitek a až přijde okamžik prezentování, už budete vědět, jak na to. Úspěch bude na dosah ruky.

Pokud chcete od svého nadřízeného na konci roku získat perfektní hodnocení a vynikající doporučení do dalšího zaměstnání, zapište si tento cíl v co nejkonkrétnějším znění. Každé ráno si ho přečtěte. To vás usměrní, abyste celý den jednali v souladu s tímto záměrem. Zapojte vizualizaci a další zmíněné činnosti a perfektní hodnocení přijde.


prevzaté:warengo.sk



Vnímejte své pocity

Publikoval v Práca na sebe ·
Jako spoluzávislí často ztrácíme spojení s citovou částí svého já. Někdy se citově uzavíráme, abychom nebyli rozdrceni. Citová zranitelnost je nebezpečná. Jsme neustále zraňováni a nikoho to nezajímá. Je lepší odejít. Trpíme, a proto se bráníme.

Někdy se citově uzavíráme před některými lidmi - před těmi, o kterých si myslíme, že by nám mohli ublížit. Nevěříme jim, a proto v jejich přítomnosti skrýváme své city.

Někdy jsme nuceni své city skrývat. Rodiny, které trpí alkoholismem a jinými poruchami, odmítají citovou upřímnost a občas se zdá, že vyžadují neupřímnost. Vzpomeňte si, jak jste se pokoušeli vysvětlit opilci, že se vám nelíbí, že vám rozbil auto, pokazil oslavu narozenin nebo pozvracel postel. Naše pocity mohou vyvolat nepříjemné reakce druhých lidí. Vyjadřování našich pocitů může být nebezpečné našemu zdraví, neboť to narušuje rovnováhu rodiny.



Dokonce i rodiny, které netrpí alkoholismem, odmítají emoce. Můžeme slyšet následující rady: "Tak by ses neměl cítit. Není to vhodné. Snaž se necítit vůbec nic." Brzy si začneme myslet, že na našich pocitech nezáleží, že jsou jaksi špatné. Nikdo si našich pocitů nevšímá, a proto si jich přestaneme všímat i my.

Občas se nám může zdát snazší necítit vůbec nic. Máme tolik zodpovědnosti, protože přijímáme zodpovědnost za druhé. Musíme udělat, co je nutné. Proč se ještě zabývat vlastními pocity? Co bychom tím změnili?




Někdy se snažíme své pocity potlačit, protože z nich máme strach. Přiznat, co skutečně cítíme, by od nás vyžadovalo nějaké rozhodnutí - tedy akci nebo změnu. Postavilo by nás to tváří v tvář skutečnosti. Uvědomili bychom si, co si myslíme, co potřebujeme a co chceme udělat. A na to ještě nejsme připraveni.




Spoluzávislí jsou potlačení a deprimovaní. Mnoho z nás rychle pozná, jak se druhý cítí, proč se tak cítí, jak dlouho se tak cítí a co pravděpodobně udělá. Mnoho z nás se zabývá pocity druhých. Snažíme se jejich pocity zlepšit. Snažíme se jejich pocity ovládat. Nechceme druhé zranit, nechceme je rozrušit, nechceme je urazit. Cítíme se velmi zodpovědní za jejich pocity. A přitom neznáme pocity své. A když je náhodou známe, nevíme, jak je zlepšit. Mnozí z nás na sebe nikdy nevzali zodpovědnost za své emoční já.




Pocity nejsou alfou a omegou našeho života. Nesmějí ovládat naše chování, to ale neznamená, že je můžeme ignorovat. Nenechají se ignorovat.  




Naše pocity jsou velmi důležité. Záleží na nich. Citová část našeho já je velmi důležitá. Jestliže své city potlačujeme, přicházíme o důležitou součást své existence.

Pocity jsou zdrojem radosti, ale i smutku, strachu a zlosti. Citová část našeho já je ta část, která se směje i pláče. Citová část našeho já dává a přijímá lásku. Umožňuje nám být si blízcí s druhými lidmi. Umožňuje nám těšit se z doteků.

Naše pocity jsou také indikátory. Cítíme-li se dobře, víme, že je všechno v pořádku. Cítíme-li se špatně, naše pocity nám říkají, že máme nějaký problém. Problémem může být naše chování nebo myšlení, nebo to může být něco ve vnějším světě. Něco je však v nepořádku.

Pocity mohou být také pozitivními motivátory. Zlost nás může motivovat k řešení problémů. Strach nám říká, abychom se vyhnuli nebezpečí. Citová bolest nám říká, abychom si zachovali odstup.

Naše pocity nám také odhalují naše touhy, potřeby a ambice. Pomáhají nám uvědomit si, co si opravdu myslíme. Ukazují nám onu hlubokou část našeho já, která hledá a zná pravdu a která touží po přežití, sebezdokonalení, bezpečí a dobru. Naše pocity jsou spojeny s naším myšlenkovým procesem a s intuicí.




Pocity však mají také svou temnou stránku. Někdy nám způsobují takovou bolest, že si myslíme, že nejsme nic víc než naše citové já. Bolest a smutek mohou být vytrvalé. Strach nám může znemožnit, abychom dělali věci, které dělat chceme.

Někdy se nám může zdát, že jsme uvězněni v hluboké studni temných pocitů, kterých se nikdy nezbavíme. Zlost se může změnit v nenávist a zahořklost. Smutek se může změnit v depresi, která nás dusí. Někteří z nás žijí ve strachu dlouhou dobu.

Naše pocity nás také mohou klamat. Mohou nás přivádět do situací, do kterých by nás rozum nikdy nezavedl. Někdy jsou jako cukrová vata - zdají se být větší, než jsou.




Ať už jsou naše pocity jakkoli bolestné nebo klamné, ještě horší je, když je ignorujeme. Uzavírat se před svými pocity nebo potlačovat své citové já může být nepříjemné, nezdravé a sebezničující.

Potlačování pocitů vede k bolestem hlavy, žaludečním potížím a oslabení fyzické kondice, což může otevřít dveře mnoha nemocem. Potlačování pocitů - zejména ve stádiu popírání reality - nás může vést k tomu, abychom se přejídali, pili, užívali drogy, příliš utráceli, málo spali příliš spali nebo podléhali různým nutkáním.

Pocity jsou energie. Potlačené pocity energii blokují. Je-li naše energie zablokovaná, nemůžeme fungovat optimálně.




Další problém spočívá v tom, že potlačené pocity dlouho neodcházejí. Někdy zesilují a nutí nás dělat podivné věci. Musíme se jim bránit, musíme se něčím zaměstnávat, musíme něco dělat. Neodvažujeme se být v klidu, protože bychom si tyto pocity uvědomovali. Potlačené pocity se i přesto mohou dostat na povrch a donutit nás dělat věci, které dělat nechceme: křičet na děti, nakopnout kočku, polít si šaty nebo brečet na večírku. Jsme uvězněni ve svých pocitech, protože se snažíme je potlačit, ale pocity nechtějí odejít, dokud nepřiznáme jejich přítomnost.

Pádným argumentem proti potlačování pocitů je skutečnost, že s potlačováním nepříjemných pocitů ztrácíme i pocity pozitivní. Ztrácíme schopnost cítit. V případě bolestivých pocitů to může být úlevou, ale není to dobré. Můžeme potlačit své hluboké potřeby - potřebu milovat a být milováni. Můžeme ztratit schopnost těšit se ze sexuálního styku a z lidského doteku. Ztrácíme schopnost radovat se z příjemných věcí v životě.

Ztrácíme spojení sami se sebou a se svým okolím. Ztrácíme spojení se svými instinkty. Přestáváme si uvědomovat, co nám naše pocity říkají a na jaké problémy nás upozorňují. Ztrácíme motivující sílu pocitů. Jestliže nic necítíme, nezkoumáme myšlenky spojené s našimi pocity a nevíme, co se nám naše já snaží říci. A jestliže se uzavíráme před svými pocity, nemůžeme se změnit a nemůžeme růst. Zůstáváme na místě.


Pocity nemusejí být vždycky příjemné, ale ještě horší je, když je potlačujeme. Co je tedy řešením? Co děláme s těmito neodbytnými pocity, které mohou být jak břemenem, tak radostí?

Vnímáme je. Můžeme cítit. Je dobré vnímat své pocity. Je dobré mít pocity - všechny. I pro muže je dobré, když cítí. Pocity nejsou špatné. Nejsou nevhodné. Nemusíme se za ně stydět. Pocity nejsou činy; mít vražedný vztek není totéž jako někoho zavraždit. Pocity bychom neměli považovat ani za dobré, ani za špatné. Pocity jsou emoční energie, nejsou to charakterové vlastnosti.

Existují stovky různých pocitů. Někteří terapeuti omezují jejich počet na čtyři: pocity zuřivosti, smutku, spokojenosti a strachu. Tohle jsou čtyři základní skupiny a ostatní pocity jsou jen jejich variacemi. Například pocit opuštěnosti spadá do kategorie pocitů smutku; pocit štěstí do kategorie pocitů spokojenosti. Říkejte jim, jak chcete, ale vnímejte je.


To však neznamená, že bychom se měli rochnit v emočním bahně. Uvědomovat si své pocity znamená, že se můžeme z tohoto bahna dostat. Znamená to, že když máme nějaký pocit, prostě jej vnímáme. Uvědomíme si ho, a pak vnímáme další pocity. Pocity necenzurujeme. Neutíkáme před nimi. Neříkáme si: "Nevnímej tento pocit. Něco se mnou musí být v nepořádku." Neodsuzujeme se za své pocity. Prostě je používáme. Přijímáme jejich energii a dovolujeme jí, aby proudila naším tělem. Říkáme si: "Je to dobré."

Pak přichází onen mystický okamžik, kdy se musíme se svými pocity vyrovnat. Vhodně na ně reagujeme. Zkoumáme myšlenky, které je doprovázejí, přijímáme je a nepokoušíme se je cenzurovat. Pak se rozhodneme, zda máme něco udělat. Je to fáze posuzování a rozhodování. Tady přichází ke slovu náš morální kód. Za svůj pocit se však neodsuzujeme. Rozhodneme se, co s tím pocitem a jeho průvodní myšlenkou uděláme. Posoudíme situaci a zvolíme, co uděláme v souladu se svým morálním kódem a svým novým ideálem. Je tu nějaký problém? Myslíme nesprávně? Možná budeme muset změnit určitý katastrofický způsob myšlení jako například: "Strašně se bojím a jsem smutný, protože se mi rozbilo auto a to je konec světa." Mnohem přesnější je říci: "Jsem smutný, protože se mi rozbilo auto." Můžeme tento problém vyřešit? Týká se někoho druhého? Je vhodné hovořit o svých pocitech? Jestliže ano, kdy?

Někdy stačí vnímat pocit a uvědomit si myšlenku. Nejste-li si jisti, co byste měli udělat, máte-li příliš silný pocit nebo chcete-li udělat něco příliš radikálního, počkejte den nebo dva, dokud se neuklidníte. Jinými slovy, buďte objektivní.

Naše pocity nás nemusejí ovládat. Nemusíme nikoho mlátit jen proto, že jsme naštvaní. Nemusíme celý den ležet v posteli jen proto, že jsme sklíčení. Nemusíme se bát požádat o práci jen proto, že máme strach. V žádném případě vám neradím, abyste se nechali ovládat svými pocity. Ve skutečnosti říkám pravý opak: Nebudeme-li si uvědomovat své pocity a nebudeme-li k nim přistupovat zodpovědně, pak nás budou ovládat. Zacházíme-li se svými pocity zodpovědně, předkládáme je svému rozumu a svému morálnímu kódu.

Správné reagování na naše pocity také znamená, že jsme za své pocity zodpovědní. Pocity každého člověka jsou jeho pocity. Nikdo nás nenutí cítit; nikdo není zodpovědný za naše pocity, i když si to můžeme myslet. Druzí nám mohou pomáhat, ale nemohou nás nutit, abychom něco cítili. Druzí nemohou změnit naše pocity. To můžeme udělat jen my sami. Kromě toho nejsme zodpovědní za pocity druhých lidí, ačkoli jsme zodpovědní za svou ohleduplnost k jejich pocitům. Zodpovědní lidé jsou ohleduplní. Většina spoluzávislých to však přehání. Musíme být pozorní i ke svým vlastním pocitům. Naše pocity jsou reakce na životní situace. Proto když s někým hovoříte o svých pocitech, pravidla slušného chování vyžadují, abyste mu řekli: "Když děláte to a to, cítím se tak a tak, protože..." Neříkejte nikomu: "Donutil jste mě cítit..."

Pamatujte si, že vaše pocity jsou indikátory a motivátory. Všímejte si tendencí svých pocitů. Říkají vám hodně o vás a vašich vztazích k druhým.




Někdy je třeba změnit způsob myšlení. Mezi tím, co si myslíme, a tím, co cítíme, je přímá souvislost. Existuje tu spojitost. Co si myslíme, ovlivňuje to, co cítíme. Někdy jsou naše pocity vyvolány nebo udržovány naším nepřesným nebo nevhodným způsobem myšlení. Jestliže si myslíme, že je něco strašné, že se to nikdy nezlepší a že by to tak nemělo být, pak budeme mít velmi intenzivní pocity. Říkám tomu katastrofický způsob myšlení. Proto je důležité zkoumat myšlenky doprovázející naše pocity. Ujasněte si je. Jsou-li nevhodné, pak víte, co dělat.




Někdy máme potřebu hovořit o svých pocitech a myšlenkách s druhými lidmi. Není dobré žít v izolaci. Sdílení pocitů posiluje důvěrnost mezi lidmi. Jsme-li přijímáni druhými lidmi, pomáhá nám to přijímat sami sebe. Je to nádherný zážitek. Někdy máme potřebu hovořit s přítelem, který jen naslouchá, zatímco my hovoříme a snažíme se zjistit, co se děje. Potlačované pocity se mohou stát velmi intenzivními. Když je vyjádříme, ztrácejí svou intenzitu. Sdílet příjemné pocity je vždycky dobré. A chceme-li s někým navázat důvěrný vztah, musíme s ním hovořit o svých pocitech. Tomu se říká citová upřímnost.


Upozornění: Intenzivní pocity štěstí mohou být stejně zneklidňující a děsivé jako intenzivní pocity zármutku, zejména pro spoluzávislé lidi, kteří nejsou zvyklí na pocity štěstí. Mnozí spoluzávislí si myslí, že pocity štěstí musejí následovat pocity smutku, protože tak tomu v jejich životě vždycky bylo. Někteří spoluzávislí si myslí, že nemůžeme, neměli bychom a nezasloužíme si být šťastní. Někdy se cítíme šťastní nebo máme pocit, že bychom šťastní být mohli, ale děláme věci, které v nás vyvolávají pocity smutku.

Cítit se dobře je v pořádku. Cítit se špatně je v pořádku. Dejte své emoční energii volný průchod a snažte se dosáhnout rovnováhy a pohody.

Jsou chvíle, kdy potřebujeme odbornou pomoc. V takovém případě se obraťte na poradce, psychoanalytika, terapeuta nebo duchovního. Postarejte se o sebe. Zasloužíte si to.


Probudit citové já nědy vyžaduje jen trochu úsilí a pozornosti. Kdykoli si chci uvědomit své pocity, velmi mi pomáhá tělesné cvičení, psaní dopisů, které nechci odeslat, rozhovory s lidmi, kterým důvěřuji, a meditace. Měli bychom se naučit být si stále vědomi svých pocitů. Měli bychom si uvědomovat své negativní pocity, měli bychom naslouchat tomu, co si myslíme a říkáme, i tónu svého hlasu; měli bychom sledovat, co děláme. Pak najdeme způsob, jak se vyrovnat se svými pocity.

Neuzavírejte se svým pocitům. Vnímejte je. Láskyplně o ně pečujte. Důvěřujte jim, důvěřujte sobě. Jste moudřejší, než si myslíte.

* * *

- z knihy Přestaňte být závislí, Melody Beattie



Křišťálový pramen

Publikoval v Práca na sebe ·
Najdi v sobě křišťálový pramen své duše a pochopíš, že všechno toto hmotné pozlátko – auta, byty, chaty, postavení ve společnosti – všechny tyto hmotné statky, při jejichž dosažení strávíš celý svůj vědomý život, jsou jen prach. Prach, který se v tomto pramenu okamžitě promění v nicotu. A život ubíhá. Život, který můžeš využít k proměně na nekonečný oceán Moudrosti.
❤ Anastasia Novych ❤





4 způsoby jak využít svůj šestý smysl

Publikoval v Práca na sebe ·
V rámci lidských měřítek se při své cestě světem opíráme o pět smyslů. Potřebujeme je ke svému přežití. Existuje nicméně ještě jeden, působící na jemnější úrovni. Říká se mu šestý smysl. Často může být přehlédnut, přesto však právě tento smysl nám zpřístupňuje vlastní intuici, city i psychické schopnosti.

Šestý smysl nám umožňuje přístup k věcem, které lidským rozumem nelze vysvětlit, otevírá dveře ke světům neviditelným a ke světu duchovní energie.

Každý má šestý smysl a každý má také schopnost ho využívat. Vše, co je k tomu třeba, je uvědomit si a věnovat pozornost jemným náznakům, které nám šestý smysl předává.

Pokud chcete svůj šestý smysl upevnit, přečtěte si a řiďte se několika radami:

  



1. Vyváženost

Pokud jeden ze smyslů převládá nad ostatními, může způsobovat jistou obtíž řídit se také jimi.

Abychom se svým šestým smyslem navázali kontakt, musíme zklidnit mysl a naladit se na jemnější energii a vibrace, které nás obklopují. Zapomeňte na chvíli na to, co můžete vidět, čeho se můžete dotknout, co můžete ochutnat, uslyšet nebo k čemu můžete přivonět a ponořte se místo toho všeho hlouběji.

Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je zavřít oči a položit svému tělu otázku jak se cítí. Nepokoušejte se vyjádřit své pocity slovy, ani se nepokoušejte je racionalizovat. Soustřeďte se pouze na své vnímání. Může vám to pomoci při aktivaci jemných vnitřních energií.

2. Rozvíjejte vztahy s prostředím

Před mnoha a mnoha generacemi, dokud lidé žili v kmenových společenstvích, byl šestý smysl jednou ze základních podmínek jejich přežití. Dnes však na jeho sílu zapomínáme.

Zvířata si uchovávají svůj šestý smysl, proto jsou daleko citlivější na přítomnost duchů nebo nadcházející živelné pohromy.

Lidský šestý smysl je důležitý instinkt. Čím lépe dokážeme navázat spojení s prostředím, které nás obklopuje, tím zřejmější nám bude způsob, kterým k nám šestý smysl promlouvá.

  

Věnujte chvilku soustředění na energii v místnosti, v níž se nacházíte. Všimněte si, jak se pod jejím vlivem cítíte. Jaké vibrace získáváte z prostoru nebo od lidí, kteří jsou v místnosti s vámi? Jestliže se tímto způsobem naladíte na své prostředí, začnete si všímat věcí, které jste dříve možná nikdy nepostřehli.

Dalším důležitým krokem je umět se naladit na přírodu. Příroda nás nejenom léčí, také s námi neustále rozmlouvá. Zamyslete se na chvíli nad svou oblíbenou květinou. Květiny dokážou předávat radost, štěstí, krásu a dokonce i lásku díky energii, kterou nese.

Veškerá příroda je takto inspirující a jakmile otevřete vnímání této skutečnosti, uslyšíte, jak k vám mluví.

3. Zapisujte si sny

Šestý smysl k nám promlouvá rovněž prostřednictvím snů. Sny nemusejí mít žádný logický smysl, přesto jsou často nasyceny jemnými sděleními a náznaky o cestě, kterou se ubírá váš život. Abyste mohli jejich nápovědi využít, zapisujte si sny hned po probuzení. Dělejte to alespoň dva tři týdny. Postupně začnete rozeznávat jistá témata a upozornění.

4. Rozvíjejte své intuitivní svalstvo

Čím více pozornosti věnujete vlastním pocitům a intuici, tím silnější váš šestý smysl bude. Myslete na něj jako na sval – čím víc ho používáte a spoléháte na něj, tím je silnější.


pronaladu.cz



Je čas, abyste začali používat své schopnosti

Publikoval v Práca na sebe ·
Je čas, abyste začali používat své schopnosti tvoření ve hmotě neboli zhmotňování svých přání v realitě.

Tato schopnost je přirozenou součástí vašich božských schopností utvářet svůj život na Zemi. Zapomněli jste na to, kým jste a čeho jste schopni. Schopnost tvořit ve hmotě je něco, na co jste zapomněli a na co si potřebujete vzpomenout. Je vaším přirozeným darem, který jste vždy měli. Proces rozpomenutí neznamená


učit se něčemu novému, ale je o probuzení se a znovupřevzetí své síly, návratu k sobě a odhalení této schopnosti tvořit.

Zhmotňování zahrnuje opětovné převzetí své zodpovědnosti za spoluvytváření svého života včetně svých výtvorů.
Je to pochopení toho, že si zasloužíte zažívat ve svém životě hojnost jakožto součást svého vrozeného práva. Tím se otevřete a budete moci přijmout takový život, který si přejete pro sebe vytvořit.

Jednou z největších iluzí třetí dimenze je pocit nedostatku.
Vaše víra v nedostatek vás udržuje v pozici bezmoci. Po mnoho životů jste hráli tuto roli oběti. Nyní je čas se probudit a převzít své právo na zhmotňování svých přání.


girl-2131096_960_720.jpg

Hovoříme-li o hojnosti, máme na mysli:

FINANČNÍ HOJNOST: Máte právo na veškerou finanční hojnost, kterou si přejete. Vězte, že vaše bohatství nijak neubere na přirozené hojnosti ostatních lidí; nemůžete si pro sebe vzít příliš mnoho. Vaše hojnost je neomezená; každý z vás se rozhodne, kdy je připraven pro sebe tuto hojnost přijmout.

TĚLESNÉ ZDRAVÍ: Tělesné zdraví se velkou měrou podílí na kvalitě vašeho života. Součástí procesu zhmotňování je vytváření zdravých buněk, abyste byli tělesně silní a vaše buňky mohly vibrovat v novém souladu se Světlem vašeho Já. A také, aby se mohly dostat do souladu s vesmírným rytmem a tepem jeho srdce. Jakmile se s ním sladíte, začnete prožívat pocit dosud nepoznané tělesné pohody.

EMOČNÍ HOJNOST LÁSKY: Vytvořte si ve svém životě dostatek Lásky, abyste mohli přijímat Lásku a podporu vesmíru a současně navázat láskyplné vztahy s druhými lidmi - vyrovnané vztahy plné respektu, založeném na hlubokých spojeních na úrovni srdce. Součástí procesu tvoření je sladit se s těmito energiemi, abyste si k sobě mohli začít přitahovat hluboká spojení v úrovni srdcí.

Veškeré zhmotňování se děje prostřednictvím spojení s vaším Posvátným srdcem. Prošli jste mnoha procesy, které pročistily vaše srdce (pozn. Tyto procesy jsou součástí pravidelné práce s touto knihou), sladily vás s ním a tak jste začali žít vědomě ze svého srdce. Nyní jste připraveni stát se vědomými spolu-tvůrci svého života. Bude to obrovský krok a přinese vám velkou svobodu.

Prostřednictvím svého Posvátného srdce se spojíte se svojí niternou schopností radovat se a nadchnout a s touhami svého srdce. Je důležité, abyste současně s tím, jak se otevíráte tomu, co si přejete ve svém životě vytvořit, také přijímali živoucí energie svých výtvorů. Je zapotřebí je přijímat svým Posvátným srdcem.

Těmito " živoucími energiemi vašich výtvorů" mám na mysli to, že vše, co si přejete vytvořit a cokoliv, co si pro sebe přejete, má svoji vlastní energetickou předlohu.

Je to živoucí energetický vzor. Takže, jakmile budete jednou vědět, co budete tvořit, povšimněte si, že "tvořené" má svůj energetický vzorec.

Tuto energii můžete cítit, vidět nebo vnímat. Je jedno, jakým způsobem se vám vypodobní. Vše, co kdy bylo stvořeno, započalo v tomto energetickém vzorci.

Jakmile to jednou bylo ustanoveno, může to být ukotveno na pozemskou rovinu.

Procesem zhmotňování aktivujete tyto živoucí energetické vzorce. Jakmile Vesmíru navrhnete, co si přejete, vytvoří se v něm energetická předloha vašeho přání. A když na ni zaměříte své vědomí a přenesete ji do svého Posvátného srdce, tato předloha se zaktivuje a bude z ní živoucí energetický vzorec. A poté se bude moci ukotvit do vašeho života v hmotné podobě.

Je zapotřebí velké dávky odvahy, abyste se této energii otevřeli, neboť její aktivací se spojíte s energií touhy a radosti ve svém srdci.

Je živá a budete se s ní muset setkat skrze své srdce tak, jak byla stvořena.

Je to, jakoby se vaše srdce naplnilo nadšením, když začnete žít tuto nově aktivovanou energii vášně a nadšení.

Rozšíří se vám srdce energií tvoření a v jeho buňkách vytryskne nová životní síla.

Tato energie je Světlem vašeho Já.

Vaše srdce projde velmi rychlou transformací a celé vaše tělo se rozzáří, když zahájíte proces zhmotňování.

K zahájení tohoto procesu potřebujete učinit následující kroky:

1. Prvním nejdůležitějším krokem je se velmi pečlivě, zblízka a podrobně podívat na svůj dosavadní život. Je to život, který jste si až do této chvíle pro sebe vytvářeli.

2. Potřebujete opravdu vlastnit svoji schopnost tvořit, což znamená, že je třeba, abyste byli zodpovědní za to, co tvoříte. Dokud nebudete ochotni převzít zodpovědnost za to, co jste dosud vytvořili, nebudete si moci začít zhmotňovat novou předlohu pro svoji budoucnost. Je proto nezbytné, abyste si přivlastnili vše, co jste dosud vytvořili a přijali každičkou součást svého výtvoru.

3. Začněte se aktivně podílet na svém životě a pravidelně si procházejte, co jste si pro sebe v každém okamžiku vytvořili. Jakmile propojíte své srdce se svým Já, vyjasní se vám, proč jste si tuto určitou situaci vytvořili. Pochopíte, že jste potřebovali projít každou svojí zkušeností a že jste díky ní mohli dospět přesně do tohoto okamžiku. Je zapotřebí přijmout všechny role, které jste ve svém tvoření hráli a všechny lekce, jež vám vaše tvoření přineslo.

4. Poté bude třeba, abyste si poděkovali za vše, co jste se mohli naučit a také za všechny lekce, z nichž jste se poučili. Vzdejte díky tomu, co jste vytvořili a oceňte se za to, že jste tyto zkušenosti potřebovali.

5. Budete potřebovat strávit nějaký čas s tím, co jste vytvořili a chovat se k sobě soucitně, láskyplně a trpělivě, když budete naplno prozkoumávat to, co jste si pro sebe až do dnešního dne vytvořili. Je to velice důležitý krok a je velmi důležité tento proces neuspěchat. Možná bude chvíli bolestivý, avšak nesnažte se tuto bolest potlačovat, pouze dýchejte a dovolte si pobývat s každým okamžikem. Každou částečku, každou chvíli je třeba uchopovat velmi posvátným způsobem. Vnímejte sami sebe, prociťujte svoji cestu a dýchejte.

Jakmile jste si prošli svůj život, uchopte do svých dlaní své Posvátné srdce a otevřete se touhám svého srdce pro váš nynější život.

Zjistěte, které oblasti vašeho života potřebují změnu - oblasti, které jste si pro sebe vytvořili a jež vám nyní již neslouží.

Tyto změny můžete učinit pouze vy.

Buďte si vědomi toho, že na to nejste sami.

Díky svému Posvátnému srdci se nacházíte ve světelném proudu svého Já. Můžete se uvolnit a dovolit této části svého Já, aby vám pomohla přijímat tyto záležitosti a nové zkušenosti, na něž jste nyní připraveni.

Je zapotřebí, abyste během těchto procesů věnovali zvýšenou pozornost těm částem sebe, které mají pocit, že si nezaslouží nic lepšího. Tato součást ego-mysli potřebuje pochopit, že jste ve svém dosavadním životě vždy dělali to nejlepší, co jste mohli. Dělali jste chyby, neboť jsou přirozenou součástí každého učebního procesu.

Chyby jsou v našich životech nevyhnutelné, neboť vyvěrají ze skutečnosti, že jsme lidské bytosti. Jejich cílem není nikoho poškozovat, jsou pouze jednáním, které vyvolává nějakou odezvu, vlnkou čeřící svět kolem. A účelem tohoto vlnění je šířit se do vnějšího světa a zprostředkovávat druhým prožitky, aby mohli nabývat své lidské zkušenosti.

Rozpusťte všechnu vinu a stud, obviňování se z toho, že nejste dokonalí a z chyb, jichž jste se dopustili. Přistupujte k sobě s láskou a soucitem. Buďte ochotni si odpustit. Zbavte se iluze o dokonalosti a začněte mít rádi i tuto součást svého lidského Já. Láskyplně přijímejte sami sebe a znovu si připomeňte slova JÁ JSEM.

Je důležité, abyste si byli vědomi iluzí, které žijete v iluzorním třídimenzionální realitě, poodstoupili od nich a sledovali jak se tyto iluze odehrávají ve vašem světě podobně jako kdybyste sledovali nějakou hru na jevišti, v níž máte svou roli. Buďte vděčni za to, že tu teď můžete být a záměrně si uvědomujte iluze na zdejší planetě.

Jakmile se rozhodnete procítit a vyléčit svá vnitřní zranění, která jste utržili přitom, když jste byli lidmi na této planetě, otevřte se hloubce svého cítění a važte si svých pocitů. Poté se tyto pocity mohou odplavit z těla a vy se můžete na další úrovni osvobodit.

Buďte ochotni poznat pravdu o své cestě a pravdu o svém životě - že jste sem přišli nabýt zkušenosti, nikoliv to tu PROTRPĚT.

Přišli jste si pro zkušenost samu právě tak, jak se stala. Nikdy nebylo záměrem, abyste v sobě zadržovali bolest, výčitky a pocity viny, ale pouze prožít zkušenost, procítit ji a poté ji nechat odejít.

Nadechněte se a řekněte své ANO tomu, že propustíte svůj příběh a také všem částem sebe samých, které tvořily váš příběh a z nichž sestával váš život.

Máte právo posunout se vpřed a dovolit si pro sebe něco lepšího.

Máte povoleno přijímat.

Je to vaším božským právem.

Z knihy Plejádská světelná zasvěcení

Převzato z webu :  Miriam Arianna




ODPUŠTĚNÍ - JEDINÝ UNIVERZÁLNÍ KLÍČ

Publikoval v Práca na sebe ·
OD-PUŠTĚNÍ je puštění všeho z naší minulosti,  za co se dodnes obviňujeme,  vyčítáme si, odsuzujeme se a dosud jsme nepřijmuli fakt,  že v daný moment jsme udělali z našeho  vědomí to nejlepší, co jsme uměli a co jsme měli v našem životě k dispozici.
OD-PUŠTĚNÍ znamená přestat litovat všeho, co již naplnilo svůj záměr z pohledu časoprostoru a co již dnes nemůžeme změnit.
OD-PUŠTĚNÍ znamená vědět a cítit celým svým bytím, že dnes žijeme každý náš nádech a výdech jen díky VŠEMU, co jsme neměli možnost ZMĚNIT v daný moment, ale co jsme dokázali z POHLEDU ČASOPROSTORU PROMĚNIT  na PROŽITOU ZKUŠENOST a VĚDOMÉ POZNÁNÍ.
OD-PUSŤTE SOBĚ, SVÉMU TĚLU, SVÉMU SRDCI, SVÉ MYSLI, SVÉMU EGU, SVÉMU DUCHU PO CELÉ ČASOPROSTOROVÉ OSE DO MOMENTU TADY A TEĎ A TÍM BUDETE MOCI OD-PUSTIT VŠE, CO ZŮSTALO NEDOŘEŠENÉ A NEVYJÁDŘENÉ VŮČI DRUHÝM.
S láskou objímám…….Edita Lemiana a OD-POUŠTÍM PO CELÉ ČASOPROSTOROVÉ OSE DO MOMENTU TADY A TEĎ
Průvodkyně jazykem Světla                                                                                                        www.editasantiago.cz



Afirmace na očištění srdce ♥

Publikoval v Práca na sebe ·
Afirmace na očištění srdce

Dej ruku na srdce a říkej:

Energie Lásky je v mém srdci, duši i těle. Láskou jsem naplněn/a a Láskou žiji. Jménem Lásky měním negativní energie na láskyplné, harmonické a léčivé. Nábojem Lásky jim dávám obrovskou energetickou sílu a moc.

Minulost propouštím a obaluji Láskou. Odpouštím všem, kteří mi kdy jakkoli vědomě či nevědomě ublížili. Nechci si dále jejich negativní energie nechávat v srdci ani duši a tím si sám/sama ubližovat.

Odpouštím i sám/sama sobě, že jsem je nechal/a Lásku zatlačit nebo ničit. Negativní energie i emoce měním na Lásku, kterou se objímám. Mám Láskou naplněná místa, která měla energie negativní. Láska tato místa léčí a dává jim klid a harmonii. Naplňuje je nábojem Lásky a tím je uzdravuje. Mám mnoho Lásky, která léčí.

Prosím o odpuštění všechny, kterým jsem kdy vědomě či nevědomě ublížil/a nebo nepomohl/a, když mou pomoc potřebovali. Je mi to líto a upřímně toho lituji. Nikomu nijak nechci jeho Lásku narušit, neboť již vím, jak je vzácná.

Mnoho lidské Lásky je potřeba k tomu, aby byl svět harmonický, bez násilí a jiných projevů zla. Svou Láskou přispěji k Lásce ostatních láskyplných lidí a mnoho negativních energií se nám podaří přeměnit na Lásku.

Dávám náboj Lásky do jevů i dějů kolem mne a Láskou tak měním okolní energie na láskyplné, harmonické a léčivé. Láskou tak měním okolní negativní energie i jejich projevy.

Má Láska je silná a její moc dokáže nabíjet nábojem lásky jakékoli energie. Láska je projevem mého žití i myšlení. Já jsem Láska, proto si vážím sám/sama sebe. Jsem láskyplná bytost a energie Lásky je všude kolem mne.

Láskou se objímám a naplňuji jí svou přítomnost i budoucnost.

Loučím se s minulostí i vším, co s ní bylo spojeno. Minulost omývám Láskou a nechávám si jen láskyplné pocity. Láskou opředu minulý život a nechám ho již Lásce k přeměně.

Měním nábojem Lásky minulost a energeticky ji nabíjím Láskou. Jménem Lásky ji jako láskyplnou, harmonickou a léčivou halím do obalu Lásky, který ji nechá klidu a harmonii. Obal ji nikdy a nikým nenechá probudit, proto na ni budu láskyplně jen vzpomínat. Nijak mě již nemůže ohrozit ani negativně ovlivnit.

Mou minulost má Láska a láskyplně a harmonicky ji léčí. Mohu tedy žít energií Lásky naplněn/a a s radostí očekávat láskyplné změny.

Děkuji Bohu za pomoc při očistě a léčení mého srdce a za láskyplná pomocná konání, o která prosím.
Nyní může každý vyslovit svou láskyplnou prosbu nebo otázky, Jeho slova jistě uslyšíte v srdci. Jsou to hlasy srdce, které se můžete naučit poslouchat.


FB Marek Gabriel Kiss




Sebeúcta, sebevědomí a respektování sebe sama

Publikoval v Práca na sebe ·
Každý člověk zakládá svou sebeúctu na něčem jiném. To, co potřebujete vy, abyste si mohli vážit sebe sama, se může lišit od představ jiných lidí. Je důležité, abyste si našli, na základě čeho roste vaše vlastní sebevědomí, sebeúcta a vnitřní radost z toho, kdo jste.
Seberespekt vychází, na nejvyšší úrovni, z úcty k vlastní duši. To znamená, že mluvíte a jednáte na takové úrovni upřímnosti a celistvosti, která odráží vaše vyšší já. To znamená stát si za tím, v co věříte (aniž byste o tom však museli přesvědčovat ostatní), a jednat podle svých vlastních hodnot. Mnozí z vás kritizujete druhé, že nežijí podle hodnotového systému, který považujete za správný, ale při bližším pohledu možná zjistíte, že podle něj nežijete ani vy sami. Setkali jste se s lidmi, kteří neustále všem říkají, co by měli dělat, a sami si dělají, co se jim zachce. Seberespekt znamená skutečně žít podle svých hodnot a podle toho, v co říkáte, že věříte.
Mnozí z vás říkáte, že věříte v určitý žebříček hodnot, který jste si sestavili, ale ve skutečnosti jednáte podle jiného. To vede k mnoha vnitřním konfliktům. Hluboko uvnitř můžete například věřit v monogamii, ale váš partner si přeje mít v tomto směru volný vztah. Jelikož s ním či s ní chcete dál zůstat, rozhodnete se to přejít. Věříte v určitý systém hodnot, ale žijete podle jiného systému, což může vést k mnoha konfliktům a možné bolesti s tím spojené.

Jak poznáte, jestli hodnoty, o nichž si myslíte, že podle nich chcete žít, jsou opravdu vaše? Většinou to nepoznáte, dokud je nevyzkoušíte. Můžete si například myslet, že správný člověk vstává brzo ráno, ale sami si vždycky přispíte. Mnozí z vás máte v představách určité hodnoty, podle kterých by se podle vás mělo žít, ale nežijete tak. Nejlépe uděláte, když si je vyzkoušíte v životě - nějaký čas vstávejte brzo ráno. To, co jste považovali za své hodnoty, se často ukáže být pouze od někoho převzaté "mělo by se", protože když tak začnete skutečně žít, zjistíte, že pro vás to neplatí. Ptejte se, čeho si vážíte. Co si myslíte, že dělají správní lidé? Žijete tak? Je těžké mít ze sebe dobrý pocit, žijete-li způsobem, který protiřečí tomu, v co uvnitř věříte. Je důležité prozkoumat své hodnoty a buď podle nich žít, nebo je změnit.

Respektovat sebe znamená vycházet ze své síly, ne ze své slabosti.

Až si budete stěžovat, že vás někdo rozesmutnil nebo rozzlobil, zeptejte se sebe sama: "Proč si vybírám zažívat právě tento pocit," nebo "proč jsem se rozhodl/a reagovat tímto způsobem?" Když hledáte vinu v druhých, vzdáváte se vždycky své vlastní síly. Dokážete-li zjistit, proč jste se rozhodli zareagovat na něčí jednání pocitem ublíženosti, mnohé se o sobě dozvíte. Někteří z vás máte strach, že kdybyste se za sebe postavili, mohli byste ztratit lásku nějakého člověka. Jsou lidé, kteří umí celkem šikovně přesvědčovat, že se mýlíte, když si stojíte za svou pravdou. V duchu jim poděkujte za příležitost zesílit, protože síla se často rozvíjí tváří v tvář nesouhlasu. Respektovat sebe znamená stát za svou nehlubší pravdou a znát své nejniternější pocity. Znamená to mít autoritu nad svými pocity v sobě, a ne v druhých.

Někteří z vás žijete nebo se stýkáte s lidmi, kteří vás ponižují a kritizují. Nakonec se můžete natolik soustředit na jejich pocity, že ztratíte kontakt se svými vlastními. Jedna žena se provdala za muže, který odsuzoval a kritizoval většinu všeho, co udělala. Natolik se zaměřila na jeho pocity, že se po celá ta léta, co spolu žili, nikdy neptala, jaký má ona pocit z toho, jak se k ní muž chová. Vždycky se velmi snažila ho uspokojit, předvídala jeho nálady a rozmary, aby se vyhnula další kritice. Jenže ať dělala, co dělala, vždycky to nakonec dopadlo tak, že se na ni zlobil. Začala mít pocit, že selhala nebo že je nějakým způsobem špatný člověk. Strávila tolik hodin analyzováním jeho pocitů, že přestala sledovat své vlastní. Mnozí z vás se snažíte uspokojovat druhé a ve své snaze se soustředíte více na jejich pocity než na to, co cítíte vy sami.

Vážit si sebe znamená věnovat pozornost svým pocitům. Nemusíte mít důvod, proč jste se rozhodli dělat to či ono. Svou hodnotu nemusíte nikomu dokazovat. Uznávejte své pocity; neanalyzujte je a nezpochybňujte. Nesnažte se je neustále rozebírat: "Mám opravdu důvod cítit se ublíženě?" Uznejte, že vaše pocity jsou pro vás skutečné, a važte si jich. Mnozí hledáte autoritu v druhých. Když vás odsoudí, věříte jim. Když vám řeknou, že všechno je vaše vina, věříte jim. Nenavrhuji vám, abyste ignorovali vše, co vám lidé říkají, ale abyste si vážili toho, co v dané oblasti cítíte vy. Jedna věc je otevřenost vůči konstruktivní kritice a druhá věc je neustále se snažit dělat to, co od vás chtějí druzí, přestože to sami nechcete. Budovat si sebevědomí a sebeúctu předpokládá vážit si sebe ve svých slovech, činech, i ve svém chování.

Sebevědomí znamená věřit si a vědět, že jste vždycky udělali to nejlepší, co jste uměli, i když za dva dny už můžete vidět lepší řešení. Předpokládá to spíše se chválit než hanět a dovolit si mít dobrý pocit z toho, kdo jste. Někteří z vás se ustavičně o něco snažíte, nutíte se, jdete z jedné práce do druhé a máte pocit, že ať uděláte co uděláte, stále je to málo. Velké úsilí a tvrdá práce nemusí být nutně cestou k radosti. Respektujte sebe sama tím, že budete následovat proud své vnitřní energie. Odpočívejte, hrajte si, přemýšlejte a najděte si čas na spočinutí v tichu. Dělat to, co vás naplňuje, je cesta, jak prohlubovat své sebevědomí.

Ostatní se k vám budou chovat tak, jak se chováte sami k sobě.

Nečekejte, až vás lidé začnou respektovat a chovat se k vám pozitivněji. Nezačnou, dokud se tak nebudete chovat sami k sobě. Nemusíte zůstávat mezi lidmi, kteří vás nerespektují, neváží si vás a nejednají s vámi pěkně. Pokud se přece ocitnete v jejich společnosti, buďte velkorysí a pamatujte, že vás nerespektují proto, že nerespektují sami sebe. Můžete telepaticky vysílat zprávu, jak si přejete, aby se k vám lidé chovali. Druzí vás budou využívat a považovat za "své jisté", jen když je necháte.

Nepotřebujete se na druhé zlobit a domáhat se svých práv, protože tím vyvoláte jen vzájemný boj o moc. Mějte srdce otevřené. Tito lidé s největší pravděpodobností neumí rozpoznat své vlastní vyšší já, a nemohou si proto vážit toho vašeho. Své sebevědomí nechcete zakládat na tom, jak se k vám druzí chovají nebo jak vás vidí. I když ze sebe budete mít sebelepší pocit, vždycky se najdou lidé, kteří vás nebudou respektovat, protože se nenaučili chovat se láskyplně sami k sobě. Vaše vztahy s druhými mohou být jen tak dobré, jak dobrý je jejich vztah k sobě samým. Nevědí-li, jak milovat své "já", stanoví to mez, nakolik mohou milovat vás. I kdybyste se snažili sebevíc a dělali sebelepší věci, nemohou vám dát lásku, kterou hledáte. Klíčem k dobrým pocitům z chování druhých je odpuštění. Dále uvolněte veškerou zlobu, kterou možná pociťujete, nechte ji prostě jít a soustřeďte se na jiné věci.

Někteří z vás máte pocit, že za vaše nízké sebevědomí mohou vaši rodiče. Své rodiče vinit nemůžete, protože to byla vaše reakce na ně, že jste si přestali věřit. Dvě děti mohou pocházet od stejně necitlivých nebo negativních rodičů, přitom jedno vyroste a má dobrý pocit ze sebe sama, zatímco druhé takový pocit nemá. To sami si vybíráte cítit se špatně. Místo litování se kvůli svému dětství a stavění se do role oběti své výchovy si raději uvědomte, že jste si tyto podmínky sami vybrali, abyste se naučili něčemu, co podpoří růst vaší duše.

Možná si říkáte: "Můj vzorec je nacházet si muže, kteří mne ponižují, protože jsem měla takového otce." Přišli jste na Zem, abyste se naučili něco o lásce. Pokud jste se to nenaučili u svého otce, budete si vybírat muže s podobnými vzorci chování, aby vás naučili to, co potřebujete umět. Svého otce jste možná vnímali jako necitelného člověka a později vám dojde, že jste si přitahovali podobné typy lidí, dokud jste se nerozhodli, že už tak se sebou zacházet nenecháte. Možná, že jednou z věcí, které jste se přišli v tomto životě naučit, je vážit si a milovat sebe sama. Proto jste si vytvářeli situace, které vás k tomu vyzývaly. Jakmile se rozhodnete udělat to, staré vzorce zmizí.

Každá situace ve vašem životě je příležitostí k učení, kterou vytvořila vaše duše, aby vám ukázala, jak získávat více lásky a síly.

Děti reagují na stejnou výchovu různě. Toho si můžete všimnout, když se podíváte, jak moc se od sebe mohou lišit sourozenci, přestože pocházejí od jedněch rodičů. Z některých dětí vystavených negativní energii vyrostou jemní a milující lidé. Některé jsou tak citlivé, že nedokáží vydržet působení negativní energie a uzavřou v sobě tu část, která cítí. Jiné nabudou pocit, že musí být tvrdé a nasadit si masku nezranitelnosti.  

Sebeúcta pramení z ochoty respektovat to, kdo jste, a milovat se takoví, jací jste právě teď. Bude těžké něco na sobě měnit, dokud se nepřijmete. Vážíte-li si sebe a svých pocitů, druzí vás nemohou ovlivnit.

Jste velmi cenný člověk, bez ohledu na vaši minulost, bez ohledu na myšlenky, které máte, bez ohledu na to, kdo ve vás věří a kdo ne. Jste život sám - rostoucí, rozpínající se a dosahující vzhůru. Všichni lidé jsou hodnotní, nádherní a jedineční. Smyslem všeho, co jste až doposud prožili, bylo naučit vás něco víc o tom, jak si tvořit ve svém životě lásku.

Mezi respektováním sebe sama a sobeckostí vede jemná hranice. Někteří z vás cítíte, že máte plné právo zlobit se na druhé v případě, že vám ublížili. Važte si pocitů druhých, ale dělejte to tak, abyste zároveň respektovali své vlastní. Aby se vám to podařilo, budete chtít vycházet z vyšší úrovně mluvení i jednání. Budete-li mluvit o své zlobě, rozčilovat se nebo křičet, vyvolá to jen vzájemný boj o moc a oběma se vám uzavře srdce. Když někdo dělá něco, co se vám nelíbí, dřív než promluvíte, otevřete své srdce. Pokud se přece rozhodnete něco říct, nabídněte slova raději o tom, co cítíte, než o tom, co kdo udělal. Můžete říct: "Cítím se ublíženě," namísto "tys mi ublížil/a". Mocný způsob, jak se vyjádřit, je: "Vybírám si cítit se ublíženě." Všechny pocity, které zažíváte, jste si sami vybrali.

Vážit si sebe znamená vědět, že si všechny své pocity v každé chvíli sami vybíráte.


Když mluvíte s lidmi způsobem vyjadřujícím úctu k jejich hlubší bytosti, máte vždycky lepší pocit ze sebe sama. Možná jste si všimli, že když jste dali průchod své zlobě nebo ublíženosti, abyste se zbavili vnitřního napětí, bylo vám nakonec často ještě hůř. Přinejmenším ve vás zůstal pocit nedokončenosti. Nemůžete z něčeho odejít, dokud to neuděláte s láskou. Situace, jež opouštíte v hněvu, vás čekají k dokončení v budoucnosti. Nemusí to být s tím samým člověkem, nicméně vytvoříte si podobnou situaci s podobným člověkem, abyste měli možnost vyřešit ji s láskou a v míru.

Je důležité respektovat druhé. Máte-li pocit, že vás lidé nerespektují, vystavili jste se takové situací možná proto, abyste se naučili něco o soucítění a jemnosti ve svém chování k ostatním. Být citliví k pocitům druhým není totéž, jako snažit se je uspokojovat. Buďte ochotní vidět jejich potřeby a přání. Mluvíte s druhými úsečně, bez zájmu o to, jak se cítí? Mluvíte rozzlobeně nebo nervózně? Sledujte, jakou energii k lidem vysíláte, protože cokoliv dáte, to se vám vrátí. Více si uvědomujte, jak působíte na druhé, protože čím více je respektujete, tím více respektu se k vám dostane. Važte si jich, jejich času a hodnot a oni si budou vážit těch vašich.

Někteří lidé si vždycky každého váží a mají pocit, že se jim nevrací, co dali. V takovém případě je to často proto, že nevěří, že si zaslouží pěkné zacházení a dovolují lidem, aby je považovali za "své jisté". Je snadné respektovat se, když vás respektují lidé okolo. Výzvou je respektovat se, i když to druzí nedělají. Nejprve jim odpusťte a pak se vzdejte jakékoliv potřeby, aby si vás vážili. Potřebujete-li uznání druhých, abyste ze sebe mohli mít dobrý pocit, vzdáváte se své vlastní síly.

Je příjemné, když ve vás druzí věří, důvěřují vám a podporují vás. Přesto je důležité, chcete-li být silní, abyste to od nich nepotřebovali, abyste na tom nezakládali svou víru v sebe. Potřebujete-li neustále něčí potvrzení, hledáte autoritu v druhých a ne ve svém hlubším já. Vaše pravda může být jiná než pravda ostatních. Mýlíte se jedině tehdy, když si nevážíte své pravdy a přijímáte to, co je pravdivé pro jiné, přestože pro vás osobně to neplatí.

Někteří lidé věří v reinkarnaci, jiní ne. Možná že těm, co v ni věří, se žije díky této víře radostněji a snadněji. Možná že víra v pouze jediný život jej dělá důležitější a skutečnější. Ať věříte v cokoli, je důležité, abyste si toho vážili a byli otevření novým pohledům na věc, pokud by vám vytvořily v životě více radosti. Nepřijímejte automaticky nic, dokud vám to nezní jako vaše pravda. Važte si své pravdy, věřte v sebe a postavte se za sebe, mějte ale soucítění s ostatními.

Pamatujte, že na vás záleží, že jste důležití a máte nějaké jedinečné, zvláštní poslání, jak přispět světu. Nezapomínejte, že jste významná bytost. Vaše sny, fantazie a cíle jsou stejně důležité jako cíle kohokoli jiného.

* * *

- z knihy Žít s radostí, Sanaya Roman
prevzaté: FB, Svět zázrakú



4 dohody

Publikoval v Práca na sebe ·
Vyskúšajte a dajte vedieť, ja viem, že určite to funguje ♥
Dajte vedieť dolu do komentára, ako sa vám darí uplatňovať "4 pravidlá " do bežného života ???






10 zlodějů naší energie podle Dalajlámy...

Publikoval v Práca na sebe ·
1. Neobklopujte se lidmi, kteří si jen stěžují, pomlouvají nebo se potřebují podělit o své problémy, tragické historky, strachy a obavy. Nebuďte ničím odpadkovým košem.
2. Plaťte své účty včas.Dluhy jsou obrovská psychická zátěž.
3. Dodržujte sliby. Pokud nedodržujete sliby, pamatujte, že existuje možnost se omluvit, změnit názor, navrhnout alternativní řešení, nebo hned na začátku říci jednoduše „Ne“.
4. Pokud je to jen trochu možné, vyřaďte ze svého života povinnosti, které Vás netěší. Věnujte se tomu, co Vás baví, co Vám přináší radost a co milujete.
5. Dovolte si odpočívat, když cítíte, že potřebujete pauzu. Buďte aktivní, když na to přijde ta správná chvíle.
6. Zbavte se všeho, co je spojené s minulostí – zvláště s tou smutnou a zlou.
7. Nakládejte se svým zdravím s plnou obezřetností. Vaše tělo je stroj a když se porouchá, moc toho nezmůže.
8. Postavte se čelem všem toxickým situacím, ve kterých hrajete jakoukoli roli – počínaje věčným zachraňováním svých kamarádů a blízkých až po respektování (tolerování) negativního chování jiných lidí vůči Vám.
9. Respektujte fakt, že jsou situace, které nezměníte, nebo na ně nemáte vliv.
10. Odpouštějte. Odpouštějte situacím, které Vám přináší bolest




Čím jste klidnější, tím více pomáháte sobě i ostatním

Publikoval v Práca na sebe ·
Mír či klid je mocná stabilizující energie. Čím častěji jste schopni se dostat do pocitu klidu a míru, tím více dokážete posloužit nejen sobě, ale i ostatním a planetě Zemi. Ale, co se situacemi, kdy se vám nedaří tak toužený klid najít?

Klid je výsledkem kombinace víry, důvěry, akceptace a umožňování. Pokud tedy hledáte klid a nedaří se vám to, soustřeďte se na jeho základní elementy. Prohlubte svou víru skrze meditaci. Pečujte o svou důvěru při práci s odevzdáním se a proudem života tak dlouho, dokud neuvidíte, jak moc jste milovaní a podporovaní Vesmírem, který vás zbožňuje.

Když prohloubíte svou víru a důvěru, akceptace a umožňování budou samy automaticky následovat. Uvědomíte si, že všechny věci a události pro vás mají smysl. Začnete být ochotni přijímat moudrost univerzálního načasování věcí. Tento neuvěřitelně inteligentní a milující systém slouží vám i všem ostatním.

Mír a klid nepřichází jen, když jste v souladu se Zdrojem, ale také z uvědomění, že i vy jste součástí všeho, co jest. Pokud se vám nedaří naladit se na pocity klidu přímo, použijte zmíněné základní elementy – odevzdání se, víru, proud života a důvěru, které vedou k akceptaci a umožňování. To vás nakonec přirozenou cestou přivede k vytouženému pocitu pokoje.



Archangel Gabriel via Shelley Young



Nechajte všetko voľne plynúť..

Publikoval v Práca na sebe ·
Šrí Šrí Rávi Šankar – indický guru a verejne známa osoba, zakladateľ medzinárodnej organizácie „Umenie života“. V roku 2004 a 2006 bol nominovaný Nobelovým výborom na Nobelovú cenu za mier a v roku 2009 sa podľa časopisu Forbes India dostal na zoznam 5 najvplyvnejších ľudí v Indii. Ideologický inšpirátor medzinárodného fóra ,,Za etiku v biznise,“ ktoré sa každoročne koná v Európskom parlamente.

1. Netreba sa nikam ponáhľať. Ale treba byť tam, kde je vám dobre. Ak máte pocit, že sa nachádzate niekde inde ako by ste mali byť, vstaňte a choďte za hlasom svojho srdca. Pamätajte si, že na to aby ste niečo našli, nemusíte chodiť hocikam. Je to dosť tenká hranica, kľúč v pohotovostnom režime.


Reklama

 

  
2. Nesnažte sa kontrolovať ľudí a udalosti. Neplánujte, nečakajte, neprajte si, vypnite. Posnažte sa vydržať pauzu, počas ktorej sa nič nestane. Umožnite ľuďom aby k vám prišli a niečo sa stane. Pochopia, že s vami to tak jednoducho nepôjde.

3. Doprajte si slobodu aby ste boli sami sebou a iní nech sú inými. Pamätajte, že každý si ide vlastnou cestou a plní si svoje úlohy. Ak sa vaše cesty skrížia, je to dobré, ak sa rozchádzajú, tiež je to v poriadku, pretože všetko zlé je na niečo dobré.

4. Nesnažte sa mať všetko okamžite. Aj keď sa vám zdá, že máte všetko, vždy sa nájde niečo čo vám chýba a dostanete to od priateľa, brata, sestry alebo náhodného okoloidúceho. Snažte sa byť umiernený vo všetkom.

5. Vítajte všetkých a všetko s úsmevom a láskou. A nikdy sa nelúčte, pretože nič nie je navždy. Radšej hovorte:,, Ďakujem a vidíme sa nabudúce.“

6. Buďte otvorení ľuďom, vesmíru, Bohu – volajte to ako chcete. Stručne povedané, všetko čo vo vašom živote zažívate, je pre vás to najlepšie. Aj keď by sa zdalo, že už sa človek nemá kam posunúť, vždy je tu nádej… Nikdy neviete, kde niečo nájdete a kedy to stratíte.

7. Aby ste si mohli obliecť čistú košeľu, najskôr si musíte vyzliecť tú starú. Bez toho aby ste opustili staré koľaje sa nedá spoznať niečo nové a taktiež nejde zmeniť to. Buďte flexibilní.




Ďalej
Návrat na obsah | Návrat do hlavnej ponuky